S nadsázkou lze říci, že rozlehlé území Českomoravské vrchoviny je vlastně tělocvičnou pod otevřeným nebem. Právě tady, konkrétně v okolí Nového Města na Moravě, získávali první adrenalinovou závislost sportovci jako třeba rychlobruslařka a cyklistka Martina Sáblíková nebo horolezec Radek Jaroš. Kouzlo Vysočiny však uhnětlo k obrazu svému i osobnosti zcela jiného ražení. Např. v malebném Jimramově, obklopeném několika kopci a krásnou přírodou, se narodil a vyrůstal evangelický farář Jan Karafiát, autor Broučků. V Okrouhlici u Havlíčkova Brodu přišel na svět Jan Zrzavý a později si tam, už jako slavný malíř, zařídil v podkroví pošty ateliér s výhledem na hrad Lipnici.

PROMĚNY Do 2. světové války ovlivňovalo život v Křižánkách pilníkářské řemeslo, které lidem dávalo obživu a udrželo je v obci, i když z mnoha jiných na Vysočině odcházeli za prací do měst. Dnes je tady naučná stezka Za pilníkáři na Český kopec. V okolí se rozkládají mokřiny, které turistům nabízejí podivuhodné výjevy po ránu i k večeru.

LESY A VŮBEC ZELEŇ, KAM OKO DOHLÉDNE

Vysočina je rozlehlá, v různých obdobích roku proměnlivá, ale vždy nádherná a díky mírně zvlněné krajině dobře přehledná. K nejkrásnějším partiím patří oblast Žďárských vrchů na sever od Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě. Z jakoby nekonečného moře lesů tu vystupují táhlé vrchy zakončené mohutnými skalisky s dalekým výhledem, tu a tam i s tajuplnými skalními mísami, o jejichž vzniku kolují pověsti. Na úpatí kopců se krčí vesničky s rázovitými dřevěnými chalupami, místy probleskují hladiny rybníků. Vyrážíte-li na Vysočinu poprvé, zaměřte se právě na tuto oblast, z 60 % zalesněnou, ale protkanou chodníky i stezkami všech typů, takže zapomenout si vzít kolo nebo sportovní boty je k vzteku.

PROSIČKA Přírodní památka v podobě skalnatého hřbetu se nalézá asi 2 km severozápadně od Jimramova.

VČELÍ ÚLY Vzácné špalkové úly uvidíte v Křižánkách, Vesnici Vysočiny r. 2012.

DOLNÍ HŘBITOV Hrob ani autentický portrét Jana Blažeje Santiniho se nedochovaly. Ale ve Žďáru nad Sázavou nám po sobě zanechal několik geniálních vizitek…

SANTINIHO PĚTKOVÁ MAGIE

Cykloputování můžete začít ve Žďáru nad Sázavou. Při výjezdu na sever jste na dosah Zelené hory a tady prostě musíte zastavit. Spatříte tu perlu barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého zapsaný do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Santini byl částečně ochrnutý muž, který kvůli tomuto handicapu nemohl následovat svého děda a otce v kamenickém řemesle. K našemu štěstí, neboť pohled na jeho výtvor omračuje i neznabohy. Kostel impozantní výšky je ve znamení ‚pětky‘ – má tvar pěticípé hvězdy, pět vchodů, pět oltářů, na zeměkouli na hlavním oltáři je pět hvězd a pět andělů. Magické číslo pět tu vychází z církevní symboliky, protože podle legendy zářilo nad tělem sv. Jana z Nepomuku pět světel – hvězd. Vlastní svatořečení mučedníka proběhlo v r. 1729, kostel ve Žďáře pochází z let 1720–22, takže zelenohorský klenot ho v tomto ohledu předběhl o plných sedm let.

VESELÝ KOPEC V souboru lidových staveb v Hlinsku si uděláte představu o tom, jak na Vysočině žili a pracovali drobní rolníci od poloviny 19. do poloviny 20. století.

SANTINIHO PERLA Poutní kostel na Zelené hoře je fascinující stavba, jakých je v Evropě nemnoho. Její geometricky důmyslné tvary ale nejlépe vynikají při pohledu z výšky.

VELKÉ DÁŘKO ANEB RYBNÍK JAKO JEZERO

Na Vysočině je vždy o něco chladněji než v níže položených oblastech, ale nebojte se, že si v krajině desítek rybníků neužijete koupání. Velkým pokušením cestou na sever ze Žďáru je Velké Dářko, největší rybník Vysočiny.
V blízkosti hráze funguje veřejné tábořiště s dobrým přístupem do vody, na vzdáleném protějším břehu jsou písčité pláže vyhledávané naturisty. Zastihne-li vás chladnější počasí, stejně stojí za to zastavit, protože rybník můžete obejít po 11 km dlouhé naučné stezce Dářko, která má 15 zastavení. Mimo jiné vás zavede do blízkosti dvou nejrozsáhlejších rašelinišť na Vysočině a po haťovém chodníku vás provede lesem, který připomíná severskou tajgu.

Ve svazích nad řekou uvidíte nejrozsáhlejší kamenná moře v údolí, nad nimiž se až nad koruny smrků vypíná skalní věž nazvaná Čertův stolek.

ÚDOLÍM DOUBRAVY Středně náročná naučná stezka CHKO Železné hory začíná u Horního mlýna u Chotěboře a končí v obci Bílek. Po stezce dlouhé 4 km půjdete 2 hodiny a čeká vás na ní 11 zastavení věnovaných fauně, flóře i geologii.

KRUCEMBURK, MĚSTEČKO ZASLÍBENÉ

Další zajímavou zastávkou putování může být Krucemburk. Půvabné městečko, na jehož náměstí vám padne do oka dělo s emblémem tří vlčích zubů. Bude-li se tu zrovna konat svatba, střílí se z děla na počest novomanželů, což leckoho vyvede z míry natolik, že opomene další místní zajímavosti. „Narodil jsem se v Okrouhlici, ale za svoje pravé rodiště pokládám Krucemburk. Tam žili Zrzaví, příbuzenstvo, které jsem měl rád. Krucemburk byl taky nejhezčí z měst a vesnic, které jsem jako dítě viděl. Městečko nastavěné do kopečka podle silnice, i náměstí do kopečka. Krucemburk byl eldorádo, ráj mých dětských let,“ svěřil se kdysi Jan Zrzavý, autor řady výtvarných děl s motivy z Vysočiny, mezi nimiž Krucemburk patřil k nejmalovanějším. Že to umělec se vztahem k městečku myslel vážně, dokládá i fakt, že si pro spočinutí na věčnosti vybral místo na hřbitůvku pod zdejším kostelem sv. Mikuláše. Kromě pamětní síně Jana Zrzavého si v Krucemburku vyhraďte čas i na procházku k Červené vile – prvnímu zcela samostatnému dílu Josefa Gočára, které bylo od návrhu až po nejmenší detaily realizováno podle představ vyhlášeného architekta. Stavbu krášlí detaily inspirované lidovými tradicemi, a tak bezvadně zapadá do zdejší přírody. Tu si mimo jiných během více než měsíčního letního pobytu v r. 1906 zamiloval tehdy ještě univerzitní profesor Tomáš Garrigue Masaryk. Do krásné oblasti Žďárských vrchů nejspíš zavítáte na mnohem kratší dobu než on, ale určitě se tam budete chtít vracet, protože Žďársko je neokázalých krás plné.

KRUCEMBURK U kostela vás zaujme náhrobní kámen, který sám sobě navrhl Jan Zrzavý.

DÁŘKO Naučná stezka vede po rovině, což je ve Žďárských vrších vzácnost. Ojedinělá rašeliniště zde vtiskla krajině ráz, který připomíná severskou tajgu.

LOM V Srní u Hlinska kousek za hranicí Kraje Vysočina je další z vodních pokušení.

Tipy, které se hodí k putování po Žďársku

ZA VÝHLEDY Nejúžasnější pohledy jsou na Santiniho stavby z nebe, a tak se k nim vypravte vyhlídkovým letadlem. Nebo úplně nejlépe horkovzdušným balonem.

ZA BIOPOŽITKY Na agroekofarmě Kadeřávek hospodaří už od r. 1997 ekologickým způsobem, který je šetrný k lidem i k přírodě. Produkují plemenné jehničky a beránky, prodají vám jehněčí biomaso a můžete se tady také ubytovat.

ZA HOROLEZECTVÍM Celoročně je v CHKO Žďárské vrchy povoleno lezení v lokalitách Devět skal, Malinská skála, Drátník, Čtyři palice, Pasecká skála, Vávrova skála a Rozštípená skála. Používání magnézia na skalách zmíněné oblasti není povoleno.

ZA LANOVÝM VZRUŠENÍM Lanový park Adrenalin Joy je umístěn v okrajové části lesa v bezprostředním okolí hotelu Pegas a je součástí jeho areálu. Nabízí horolezeckou stěnu s pěti stupni obtížnosti, kladinu na vrcholu stěny, Jakubův žebřík z klád, skok na pohyblivou hrazdu z 8 m vysokého sloupu aj. Areál je vybaven i k řadě jiných sportovních aktivit.