Navštívili jsme veterinářku Lenku Vávrovou. Vyprávění jejího manžela Pavla, jak se mu nejdřív všichni smáli, že chce chovat ovce, jsme hltali nad pořádným turkem. V polovině 80. let byl ještě za studií na vysoké škole zemědělské ve Francii na zkušené. Až tam na Agrosalonu poprvé viděl Texely. S jejich chovem začal se svým tátou a se ženou Lenkou na konci 90. let. Ze šlechtitelského stáda produkují plemenné ovce a beránky a dnes u nás drží rekord i v počtu nejvíce využívaných zahraničních plemeníků.

JEHŇATA Pokud všechno dobře probíhá, jde máma s jehnětem hned druhý den po porodu na pastvu. Když se narodí ovci tři jehňata, nejsilnější se dává k adopci. Hrozí totiž, že trojčata mámě pokoušou struky.

HODNÝ POJÍZDNÝ STOLEK

Každý rok jezdí Pavel Vávra na aukci do Francie pro berany, někdy i pro ovce, aby dodal stádu novou krev. „Je to o intuici,“ říká, „beran se vám musí líbit, ale jde taky o to, jestli se umí pást.“ Nevýhodou Texelů je, že mají velkou hlavu, a tak je třeba asistovat u porodu. „V Anglii nově selektovali ovce s menší hlavou, protože u tisícihlavých stád nemůžete být u každého porodu, zvlášť prvničky je mívají těžké,“ vysvětluje Pavel Vávra. On si ale našel na porody zlepšovák. Jednou se mu úplnou náhodou podařilo odrodit sedmikilové jehně lžící na boty, tak ji začal běžně používat. „Stačí jemně zapáčit a jehně vytáhnout za nohy, navíc mámy pak po porodu nepotřebují analgetika,“ popisuje. Jeho žena si udělala kurs laparoskopické inseminace, a tak se chystají jít i touto cestou. Pokud si totiž z Francie přivezete půlroční jehně, není jasné, jak bude v dospělosti vypadat. Naopak když koupíte semeno, víte docela přesně, jak velký fešák bude beran v dospělosti. Ovce se připouštějí od listopadu do Mikuláše. „Když ale zabřeznou moc mladé, nejsou dobré mámy, protože ještě nemají ten správný instinkt,“ říká Pavel Vávra.

Kříží taky Texely s Východofríským plemenem, pak se rodí F1 generace, ušatější, krkatější, ne tak masivní. „Texelové mají tak široká záda, že na ně postavíte čtyři hrnky – proto můžou zůstat ležet na louce s nohama nahoře,“ vysvětluje překvapivé úskalí jejich chovu. „Když je do dvanácti hodin neotočíte, a pes to rozhodně nezvládne, uhynou. Naštěstí pastviny kontrolují i lidi z okolí a volají nám, když vidí ovci takhle ležet.“ Ovčí stáda prospívají i ostatní zvěři. Z pastvin a krmení profitují zajíci, bažanti, zpěvné ptactvo, z bobků konipasi, kteří z nich vybírají červy. Vávrovi suší seno a senáž, kterými krmí v největší zimě. Chovné kusy dostávají také granule, aby měly dost mléka. Nároky na pití mají ovce minimální. Bylo by naivní myslet si, že díky ovcím budete mít doma dokonalý anglický trávník. Tak to úplně není. „Všechno rozhodně nespasou a my pak sekáme nedopasky,“ vysvětluje nám na pastvině Pavel Vávra. „Nejraději mají trávu vysokou 10 centimetrů, kopřivu sežerou až po 24. srpnu, a to ne celou, nežerou šťovíky, o bodláky se mohou zranit, šípky jen ožerou. Dosekáváme v květnu, na konci června, aby neodkvetl bodlák, a na podzim musí všechno pryč, aby se zahustil porost, na konci října všechno kontrolujeme.“ Chcete to zkusit? Na pozemek 60 × 60 metrů vám postačí ovce dvě. Texelové nepotřebují přístřešky, stačí terénní vlna a remízek.

TEXEL Klidné a plodné plemeno se chová na maso. Základní stádečko se v Hrusicích rozrostlo na dvě stě kusů. Ovce jsou odolné, protože tráví celý rok na pastvinách. Když oprší, jsou krásně bílé. V kondici bývají ještě v devíti letech.

Nevýhodou plemene je želví syndrom. Ovce mají krátké nohy a nízko těžiště, takže pokud jsou březí i ,ve vlně‘ a lehnou si na široká záda, neotočí se a můžou uhynout.

RADOST I STAROST Jehňata dovádějí jako děti, po pastvinách lítají od východu na západ. Ovce právě dostaly preventivně léčivé ,karamelky‘ s močovinou, melasou a minerály. Říká se, že kráva má tři nemoci, ovce deset. Nebezpečná je hniloba paznehtů, kvůli které začnou kulhat, nebo scrapie — klusavka.

JEHŇATA Rodí se od půlky března, u mámy jsou až do září. Pak žerou trávu a spořádají jí 7 kg denně.

PLEMENA Texelové jsou rozložití s širokými hlavami, kříženci mají užší hlavu i kostru. Všichni jsou flegmatičtí a hodní na děti.

STARÁ CIHELNA Dřív se tu pálily cihly. V roce 1894 se sem nastěhoval děda pana Vávry.

ŠAMPIONI V roce 2009 dovezli 3 berany, kteří ve Francii obsadili jedno zlaté a dvě stříbrná místa. Ceny mají také z výstav v Lysé nad Labem.