Krásný rok
  • Kuchařka z lesa
  • Cestování
    • Pavouček Vincek
  • Vyrábíme
  • Jídlo
  • Zdraví
  • Zvířátka
  • Tradice
  • Bydlení
  • Putování s toulavou botou
  • Vouchery
  • Předplatné
7. 3. 2020 od Šárka Drbohlavová

Jarní zpěváci

Jarní zpěváci
7. 3. 2020 od Šárka Drbohlavová
Napadá vás na jaře, kdo vás to venku budí ze spaní nebo pěje tklivou podvečerní árii, když sedíte na lavičce v parku? Zorientujte se s námi. „Mláďata se učí zpívat od svých rodičů a začátky výuky spadají už do doby před vylíhnutím z vejce,“ říká ornitolog Lukáš Viktora.

Tentokrát jsme se zajímali o ptáky, kteří nám zpěvem zkrášlují rána, dny i večery. „Na jaře zpívají prakticky všichni ptáci, stálí i tažní,“ vysvětluje na úvod Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické a naši domněnku, že jejich zpěv si užíváme hlavně v době jarního párování, komentuje tím, že to není tak jednoduché. Někteří ptáci totiž hnízdí dvakrát i třikrát ročně, a tak obhajují teritorium po celou hnízdní dobu. Ne všem samcům se podaří najít rychle samici, a tak zpívají i v době, kdy spárovaní samci plní své rodičovské povinnosti. A jak je to s intenzitou zpěvu? S poklesem testosteronu prý klesá, i když ptáci mohou zpívat celoročně. Výjimkou je podle ornitologa třeba střízlík, který překvapí hlasitým zpěvem i uprostřed zimy, stejně jako skorec vodní. A i když se donedávna myslelo, že zpívají pouze samci, dnes je jasné, že zpívá i dost samic, i když méně intenzivně. Obhajují si tak hnízdní okrsek, ale například i potravní teritorium, třeba i mimo hnízdní období.

ČERVENKA OBECNÁ - Při zpěvu sedí sameček často vysoko na větvi. Každou strofu začíná slabšími ostrými zvuky. Po nich následuje typický trylek a zpěv zakončuje slabšími smutnějšími tóny.

Opravdoví mistři

Doporučujeme vám najít si „árie“ šikovných ptáčků zpěváčků na webu pořadu Českého rozhlasu Hlas pro tento den, kde najdete i zkušenosti našeho nejvýznamnějšího specialisty na nahrávání hlasů ptáků, již zesnulého ornitologa Pavla Pelze. Tak třeba zpěv kosa si užijete od brzkého jara až do léta. Pravidelně začíná zpívat v únoru, ale díky mírným zimám ho ojediněle můžete slyšet po celou zimu. Pravidelný zpěv celého sboru kosů je k poslechu nejlépe právě zjara, brzy ráno a navečer. Jednotliví kosové zpívají ovšem po celý den. A slyšet je zpívat můžete i v noci blízko pouličního osvětlení. Pro rozlišení zpěvu jednotlivých samečků je významný začátek strofy a naproti tomu i její konec, který je tišší a někdy jsou v něm slyšet imitace dalších ptačích hlasů, třeba sýkor nebo zvonka. Ale byly zjištěny i jiné imitované zvuky, například kvílení sirény. Mláďata začínají zpívat už od 19. dne života, postupně se učí zpěvu, lépe řečeno dialektu typickému pro místní populaci kosů. Zpěvné motivy zní mnohdy jako osobní znělka. Na jaře začíná kos zpívat ještě před rozedněním, ovšem nejpůsobivější je jeho zpěv při západu slunce. Zpívá vetšinou z vyvýšených míst, ve městech i v lesích.

KOS ČERNÝ - Jeho melodický zpěv přehluší i dopravní ruch ve městě.

Slavíci nejen z Madridu

Ještě vyhlášenějším zpěvákem je slavík obecný. Můžete ho slyšet od půli dubna až do července v níže položených místech Česka, hlavně v teplejších křovinatých okrajích lesů. Za teplých nocí při svitu měsíce uslyšíte slavíky třeba v okolí rybníku v Lednici na jižní Moravě, hojní jsou podél Labe, Ohře, Vltavy… V květnu na jarním tahu zpívají i na městských sídlištích, podél železničních koridorů a na dalších místech. Konkurenta v nočním zpěvu u nás dělá slavíkovi třeba rákosník zpěvný nebo skřivan lesní, který se u nás vyskytuje řídce, a to v suchých borových lesích. Dříve se slavíci odchytávali pro chov v klecích, některá místa byla na nejlepší zpěváky vyhlášená. Takoví virtuosové se vyskytují dodnes a o jejich umění hovoří i zmínka ornitologa Pavla Pelze o kolegu Kuksovi, který jezdil k Pohořelicím nahrávat slavíka, jemuž říkal Paganini. 

Skřivan si musí na Hromnice vrznout, i kdyby měl zmrznout

Vraťme se k již zmíněnému zpěvákovi skřivanu lesnímu. Umí totiž dát do zpěvu lyričnost a melancholii, což prý slavík jako profík nedokáže. V noci vylétá do velkých výšek a proletuje dvě stě tři sta metrů tam a zase nazpátek a celou tu dobu prozpěvuje. Jeho zpěv nemá žádný pravidelný řád, je to neustálá improvizace, jedna sloka lepší než druhá. Na paty mu šlape skřivan polní, který vylétne odněkud z pole a zpívá už v nevelké výšce. A co taková pěnkava? Její pěvecké schopnosti dokazuje i to, že bývala oblíbeným klecovým ptákem. Ptáčníci dobře věděli, že mláďata se naučí nejlépe zpívat odposlechem starých, dobře zpívajících samců. Podle znění jadrné koncovky zpěvu pak rozlišovali tzv. rajčáky, a ty pak dělili na přesazovače, bavorského a českého rajčáka. Ve střední Evropě byl podle Pavla Pelze nejvíc ceněný český rajčák, protože jeho tlukot byl nejráznější a zněl plnými tóny. S takovými pěnkavami se pak dalo výnosně obchodovat. V literatuře se uvádí, že jeden německý sedlák dal za podle předpisu zpívajícího rajčáka dokonce krávu.

DROZD ZPĚVNÝ - Svým radostným hlasitým zpěvem překvapí velmi brzy zjara, už od konce února. Večer se loučí se dnem jako jeden z posledních.
PĚNICE ČERNOHLAVÁ - Černohlávek se zastaví jen při zpěvu. V závěrečné fázi dokonce úplně strne.
SKŘIVAN POLNÍ - Zpívá půvabně. V jednom zpěvu bylo zaznamenáno až 700 různých motivu s hudebními formami jako typ staccato nebo glissanda.
PĚNKAVA - Patří k našim nejpočetnějším ptákům. Kromě lesů žije v městských zahradách a parcích. Pěnkavy dokážou zpívat krásným plným hlasem. Kromě toho, že používají různé dialekty, je zajímavé i to, že se zpěv samečků odlišuje délkou strof a jejich zakončením, které je někdy úplné, občas chybí a někdy je tam jen krátký náznak hlasu.

od červenky po černohlávka

S červenkou se u nás můžeme setkat kupodivu i v zimě. Její hlas popisuje ornitolog Pavel Pelz takto: „Červenku považuji za velmi dobrého zpěváka. Zaslechneme ji již časně zrána. Její zpěv je dlouhý a tichý a vždy mi připadalo, jako by zněl lítostivě. Na začátku zpívá tichým tlumeným úvodem s ostrými tóny. Chvíli trvá, než se rozezpívá, a pokračuje zvučnou perlivě trylkovou částí zakončenou flétnově znějícími hvizdy. V některých chvílích slyšíme zvonečkově znějící pasáže. Podle bohatosti přednesu nacházíme zpěváky různé kvality. Musíme je dobře znát, abychom posoudili, zda zpěv není ochuzen o některé motivy nebo nechybí-li závěrečné hvizdy. Červenka je posledním zpěvákem v temném lesním zákoutí. Vždy jsem měl dojem, že usínajícímu lesu zpívá ukolébavku.“ Nesmíme zapomenout ani na drozda zpěvného. Zpěv kosa a drozda však lidé často zaměňují, i když se podstatně odlišují. Zpěv drozda je hlasitý a plnozvučný, daleko slyšitelný. Sestává z důrazných pasáží hlaholivého charakteru. 

Popěvky hvízdavých flétnových tónů bývají až čtyřslabičné. Nejnápadnějším a charakteristickým znakem zpěvu drozda je, že jednotlivé popěvky dvakrát i třikrát opakuje. Najdeme však jedince, kteří to dokážou až šestkrát. Opakování ho nejvíce odlišuje od zpěvu kosa. Zaposloucháme-li se, může se nám zdát, že dokážeme jeho popěvky vyjádřit lidskou řečí. V Krušných horách poslouchal Pavel Pelz drozda, který začínal každý den zpěv úsměvným zřetelným voláním „předsedo, předsedo, předsedo – djupí, djupí – filip, filip – bijho“. Výtečným zpěvákem je podle Pavla Pelze také pěnice černohlavá, známá jako černohlávek: „Vždy jsem měl dojem, že se musí soustředit na svůj přednes a vložit veškerou energii do závěrečného pěveckého výkonu. Mezi černohlávky nacházíme zpěváky různě nadané.“ Pro ty, kdo chtějí hlasy nahrávat, radil na chvíli se zaposlouchat a vybrat úspěšného koncertního mistra.

Předchozí článekPřipravte si ten nejlepší domácí pečený čajDalší článek Galerie hrdosti - Božena Němcová

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.

Poslední příspěvky

Učení za školou14. 9. 2023
Zdravá střeva jsou základ. Pomoct k nim může bylinný nápoj Vitestin13. 9. 2023
Výlet bez kompromisů22. 8. 2023

Stránky

  • Bydlení
  • Cestování
  • Děti
  • Jídlo
  • Kuchařka z lesa
  • Pavouček Vincek
    • Soutěže a výherci
  • Putování s toulavou botou
  • Tradice
  • Vyrábíme
  • Zahrada
  • Zdraví
  • Zvířátka

Štítky

bezlepkové dekor diy festival hrášek hudba koupelna kraj Vysočina kuchyň obývák pití pozvánka Putování s králíčkem příroda raw recepty silvestr tradice vegan vánoce čerti

Více informací

O nás 

Náš tým 

Kontakt

 

Další časopisy

Nové proměny bydlení

Krásný domov

Kniha

Houby na talíři

Stránky

  • Bydlení
  • Cestování
  • Děti
  • Jídlo
  • Kuchařka z lesa
  • Pavouček Vincek
    • Soutěže a výherci
  • Putování s toulavou botou
  • Tradice
  • Vyrábíme
  • Zahrada
  • Zdraví
  • Zvířátka

Poslední příspěvky

Učení za školou14. 9. 2023
Zdravá střeva jsou základ. Pomoct k nim může bylinný nápoj Vitestin13. 9. 2023
Výlet bez kompromisů22. 8. 2023
Rosa Bohemica: festival živého umění4. 6. 2023
Do přírody bez obav!23. 5. 2023

Aktuální číslo

© 2019 Deco Media s.r.o.

Krásný rok

Krásný rok je časopis, který slouží jako praktický průvodce životem nejen na venkově. Je upřímný, vtipný, osobní a opravdový. Užívá si společenský život na vesnicích i návrat k tradicím, obdivuje užitečná řemesla. Přináší inspirace pro bydlení i zahradu, objevuje zapomenuté dětské hry a připomíná to nejlepší z tradiční domácí kuchyně. A ze všeho nejraději představuje zvířátka s úsměvem!

 

O nás
Náš tým

Deco Media

Lopatecká 1071/4
Praha 4
147 00
+420 778 496 900
info@deco-media.cz

Předplatné

  • Vouchery
  • Předplatné