Tchoře spíš ucítíte, než uslyšíte, natož uvidíte. I když se navzájem dorozumívají také hlasem, je pro ně mnohem důležitější pachová komunikace, to znamená značkování obvodu jejich bydliště. Dělají to žlutě zbarveným olejovitým výměškem z análních žláz, který slouží také jako jakási chemická zbraň. Sekret dovedou vystříknout i na větší vzdálenost a páchne tak odporně, že se dá nepřítel okamžitě na ústup. Samci tchoře tmavého si takto značkují oblasti o rozloze 3 až 5 kilometrů čtverečních, samice mají teritoria mnohem menší a často i zčásti společná. Musí tam mít všechno, co k životu potřebují, tedy potravu, vodu
a dokonalý úkryt pro odchování mláďat. Tchoř stepní si stálý domovský okrsek neudržuje. Tam, kde má hodně potravy, vytváří kolonie.
V zimě se tchořům mění barva srsti z tmavohnědé na stříbřitě šedou a bělají i starší jedinci. Jsou zdatní plavci, dobře Šplhají a umějí chodit pozpátku stejně jako jezevec.
ŠŤASTNÁ CHVILKA Přes den spatříte výjimečně spíš samičky, za soumraku i samce. Pokud nemá tchoř tmavý období námluv nebo se nestará o mláďata, žije samotářsky. Dokáže vyloupit kurník nebo králíkárnu a nechat po sobě zápach hodný největšího smraďocha na světě.
MLYNÁŘŮ I ŽABAŘŮ UBÝVÁ
Tchoři stepnímu, který se často objevoval na neobdělávaných polích a je světlý, se lidově říkalo také polní nebo mlynář, tchoři tmavému zase žabař, protože prý nepohrdne ani ropuchou, kterou ostatní zvířata pohrdají. Víte, že domestikací tchoře tmavého byla vyšlechtěná fretka domácí? V přírodě se tak občas objeví zdivočelí jedinci, a to je další kapka do už tak obtížné identifikace, jakého tchoře jste to vlastně měli štěstí zahlédnout. Oba dva druhy našich tchořů se živí z velké části hraboši a oba dovedou hrabat nory. Protože téhle hbité šelmě ubývá přirozené prostředí pro život, z našeho území v posledních letech mizí, stejně jako z celé střední a východní Evropy. Tchoř světlý nebo také plavý, případně Eversmannův, je dokonce jedním z našich nejvzácnějších savců. Když si vezmeme, že se v našich krajích hojně vyskytoval ještě v 1. polovině 20. století a dnes je kriticky ohrožený, není to pro nás dobrá vizitka. Nicméně jeho rozšíření dnes nemáme přesně zmapované. Víme, že dříve doprovázel kolonie syslů, ale protože se syslí populace významně zmenšila, specializoval se na lov hrabošů polních. Jinak se chová oportunisticky a loví potravu, která je v dané chvíli pro něj nejdostupnější.
Ukrývat se může třeba v hromadách kamení nebo větví, v kůlnách, stodolách, dutinách stromů, případně si vyhrabe noru nebo využije ty staré po jiných zvířatech.
IDEÁLNÍ RODINKA?
Tchoři mají během námluv, to znamená od února do dubna, zvláštní svatební rituál. Před samotným pářením vláčí sameček samičku zuby za šíji, což podpoří ovulaci a přispěje k úspěšnému oplodnění.
Při páření ji pak ještě kouše do krku. Ve vrcholné době námluv tchoři pěkně rámusí. Jejich hlasité skolení
a křičení se rozléhá široko daleko. Samice si pak brzy vytvoří v noře kryté hnízdo ze suché trávy a mechu.
Po 40 dnech březosti se narodí 5 až 10 mláďat s bílou hedvábnou srstí, která v následujících týdnech na příslušných místech tmavne. Tchoříky kojí tchořice 1,5 měsíce, v tu dobu jsou jak pytel blech, takže je musí stiskem za šíji neustále vracet do hnízda. Samec se na výchově nepodílí. Po třech měsících jsou mláďata samostatná a dorostou rodiče. Rodina se rozpadá a každý si jde po svých.
TCHOŘ STEPNÍ Velikostí je srovnatelný s tchořem tmavým, liší se od něj výrazně světlejším zbarvením. Nohy, hruď a konec ocasu má tmavé.
JAK MŮŽEME POMOCT?
Přispět ke sledování a mapování oblastí, kde tchoři žijí, může každý z nás. Když tchoře někde zahlédnete, jste přesvědčení, že vám provětral kurník, najdete uhynulé zvíře, třeba jen kůži, to všechno jsou cenné údaje a materiál, který mohou ochránci přírody využít. Informovat můžete například odborníky
z AlkaWildlife.
TCHOŘ STEPNÍ Vyskytuje se především na loukách a pastvinách, neobdělávaných polích, mezích i roklích, kde také loví svou kořist. Souvisle zalesněným krajinám se raději vyhýbá. Velikost a zbarvení těla jsou mnohem různorodější než u tchoře tmavého.
Mgr. LUKÁŠ POLEDNÍK, Ph.D., Alka Wildlife, alkawildlife.eu
Tchoř tmavý, světlý, nebo lasička?
Jaký je rozdíl mezi tchořem tmavým
a stepním a podle čeho je jasně rozeznáme
od kuny nebo lasičky?
Typickým znakem
obou našich tchořůje obličejová maska. Naopak jim chybí kontrastní zbarvení (světlé) na spodní straně těla. Tchoř stepní se od tchoře tmavého liší především žlutým kořenem ocasu, u tchoře tmavého je naopak ocas celý tmavý. Tchoř stepní je subtilnější, světlá a tmavá barva srsti na těle a končetinách jsou ve větším kontrastu.
Kde a kdy můžeme nejspíš tchoře zahlédnout?
Jako savci jsou oba druhy převážně s noční aktivitou, takže je není lehké pozorovat. Můžete je zahlédnout při noční cestě autem, stejně tak nalézt uhynulé na silnici. V některých případech se
s nimi mohou setkat, ovšem jako s nevítanými návštěvníky, chovatelé drůbeže v kurníku.
Jsou tchoři něčím výjimeční a co bychom měli dělat, aby z našeho území nemizeli?
Oba tchoři reprezentují druhy typické pro pestré prostředí, které je u nás velmi ohrožené. Tchoř tmavý je druhem spíše vlhčích stanovišť, okrajů smíšených či listnatých lesů, tchoř stepní je druhem zachovalé mozaikovité zemědělské krajiny a stepi. Jejich přítomnost na lokalitě ukazuje na zachovalé prostředí.
Kříží se různí lasicovití?
Některé druhy našich lasicovitých šelem se spářit mohou, například norek evropský a právě tchoř tmavý. Křížit se mohou také oba naše druhy tchořů. Křížení je ale velmi vzácný jev.
Více na: alkawildlife.eu