V očích každého myslivce je to veliký svátek. Koná se většinou začátkem prosince a bývá vyvrcholením celoroční práce a snahy všech členů Mysliveckého spolku Žabčice-Unkovice.
PESTROST
Při honu na drobnou zvěř se kromě zaječí zvěře loví také
zvěř bažantí a zvěř myslivosti škodící, jako je liška nebo kuna.
Vduchu mysliveckých zásad se na honu na drobnou zvěř prezentuje souhra lovců a jejich čtyřnohých pomocníků. Je ukázkou tradic a staré historie, kdysi velmi rozšířené téměř po celém území Čech a Moravy, historie, která z velké části zanikla z důvodů rozvoje lidské populace a činností s ní spojených.
ÚSPĚCH LOVU Závisí na dodržení zásad a pravidel, kterými se musí řídit lovci, honci a všichni zúčastnění. Při jejich nedodržení hrozí únik zaječí zvěře z uzavřené leče, v horším případě může dojít k poranění účastníka lovu nebo loveckého psa.
PRAKTIČNOST
K rozlišení střelců stojících na předstupu
a střelců jdoucích v tlaku slouží dřevěný medailon potištěný zelenou nebo modrou barvou.
PĚKNĚ OD ZAČÁTKU Ranní společný nástup, nesoucí se ve slavnostním duchu, je chvílí, v jejímž počátku trubač borlicí nebo lesnicí a zpěvem vítá myslivce a honce. Po něm myslivecký hospodář společně
s předsedou mysliveckého spolku zdraví všechny přítomné a seznamují je s průběhem nastávajícího lovu. Po nezbytném připomenutí bezpečného zacházení se střelnou zbraní stanovuje myslivecký hospodář druhy zvěře, které se v průběhu dnešního dne mohou lovit, a uspořádání jednotlivých loveckých lečí. Celý nástup je ukončen provoláním „Lovu zdar“ a opětovným troubením trubače. Po nástupu jsou lovci a honci přiděleni do skupin, které se následně přemístí na stanoviště tak, aby všichni zúčastnění dokázali obestoupit i několik set hektarů velikou první leč a při dodržení pokynů závodčích z každé skupiny mohl tolik očekávaný lov konečně započít.
BEZPEČNOST Pohotové přebití zbraně bývá klíčem k loveckému úspěchu. Důležitější nežli včasné přebití je však všeobecná bezpečnost.
OD LEČE K LEČI… Dnešní den absolvujeme celkem pět lečí, při kterých procházíme pole, louky, sady i vinohrady. Po každé leči se všichni scházejí na předem dohodnutém místě, kde se ukládá veškerá ulovená zvěř na výlož a myslivecký hospodář jednotlivé kusy zapisuje a sčítá, aby při slavnostním nástupu konaném po ukončení všech lečí u lovecké chaty mohl při výřadu seznámit všechny s celkovým počtem ulovené zvěře. Trubač troubí a zpěv troubeného signálu se nese upraveným výřadem. Nástupem se uzavírá lovecká část pestrého dne, ale den ještě nekončí. Lovecká setkávání všeho druhu se konají hlavně proto, aby přátelé a kamarádi strávili při společné zálibě co možná nejvíce času.
MOŽNOSTI CHOVU Není mnoho míst, kde ještě v dnešní, dotacemi ovlivněné komerční době dokážou na úkor nešvarů a existenčních problémů chovat každoročně zajíce na takové úrovni a v takovém počtu, že mohou hlavní zaječí hon se vším, co k němu patří, uspořádat.
V rámci oslavy dnešního dne se přesouváme na „poslední leč“ do místního kulturního domu, kde je připravena kapela, bohaté občerstvení a kde se hodnotí celý lovecký den. Společně s rodinnými příslušníky se při „posledním soudu“ dovídáme, kdo a čím se během lovu prohřešil a také komu, jako nejúspěšnějšímu lovci, bude udělen titul Krále honu, který smí čestně užívat pouze do času ranního kuropění. Oficiální část uzavírá bohatá půlnoční tombola. Těm, kteří dokážou zaječí zvěř s úspěchem chovat, patří veliký dík
za jejich ochotu a snahu cokoliv udělat pro zachování kdysi téměř všude dostupné myslivecké tradice. Lov
v minulosti hojně rozšířené zaječí zvěře je dnes spíše vzácností.
Přál bych si, aby i v nastávajících letech zůstal úspěšný chov a lov zajíců ve volnosti zachován.
PŘÁTELSTVÍ Hlavní zaječí hon je příležitostí setkávání se s přáteli ze všech nejrůznějších koutů Česka i mimo něj.
ELEGANCE Hlubokou, vkusně zhotovenou rytinou ozdobená lovecká zbraň bývá hodnotným doplňkem svého majitele. Takovéto, často historicky ceněné zbraně bývají mnohdy předmětem dědictví z otce na syna.
Záře ohňů jasně plane, ozařuje celý kraj. Nastává čas díkůvzdání za úspěšný lov.
