Jejich silné a ostré zobáky se dobývají pod kůru stromů, aby zpod ní vydloubaly dřevokazné škůdce. Svou neúnavnou činností přispívají k přirozené ochraně lesa a jeho dalších obyvatel, ničí ale i fasády domů. Chtěli jsme se o nich dozvědět co nejvíc…
Příroda má kouzelnou moc uzdravovat. I krátká procházka dokáže uvolnit a zahnat některé
z našich bolestí. Léčit umí i sama sebe. Využívá k tomu řadu pomocníků. Nepostradatelní jsou v tomto ohledu datlovití ptáci, řadící se mezi šplhavce. „Do čeledi datlovitých patří zhruba 200 různých druhů ptáků, kteří žijí po celém světě s výjimkou Austrálie, Nového Zélandu, Madagaskaru a subpolárních oblastí. Většina z nich osidluje různé typy lesů, od malých lesíků a parků po velké lesní celky a pralesy, a to od nížin až po vysoké hory. Ale existují i výjimky, z nichž nejznámější jsou datel gilský (Melanerpes uropygialis)
a datel zlatokřídlý (Colaptes chrysoides), kteří obývají Sonorskou poušť a svá hnízda si vydlabávají
v kmenech stromových kaktusů nazývaných Carnegiea gigantea,“ uvádí nás do ptačí problematiky ornitolog z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Jaroslav Veselý.
NEJMENŠÍ ČESKÝ ŠPLHAVEC Když budete mít štěstí, narazíte v Praze poblíž řek a vodních nádrží i na strakapouda malého. Musíte se ale dívat pozorně, je totiž stejně velký jako vrabec.
ŽIJÍ I VE VELKOMĚSTĚ Strakapoud velký je jedním z našich nejběžnějších šplhavců. Obývá lesy, ale rovněž zelené části měst a větší zarostlejší zahrady. Setkat se s ním můžete také v pražských nebo brněnských parcích.
PTÁCI A DUTINY
Na našem území žije z datlovitých například krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud velký (Dendrocopos major), strakapoud malý (Dryobates minor), datel černý (Dryocopus martius), žluna zelená (Picus viridis) nebo datlík tříprstý (Picoides tridactylus).
Datla černého poznáte podle vytrvalého datlování do kmenů a větví stromů, ve kterých hledá larvy
a dospělé jedince podkorního a dřevokazného hmyzu, tvořící hlavní složku jeho potravy. Mnozí šplhavci, jako třeba krutihlav obecný, žluna zelená, datel černý nebo strakapoud prostřední, si ale rádi pochutnají
i na mravencích. „Nedoceněný význam má i další činnost datlovitých a tou je tesání hnízdních dutin. Slouží ptákům, jako je holub doupňák, který využívá opuštěné dutiny po datlu černém pro vlastní hnízda. Různé druhy menších sov, sýkor, lejskové, špačkové nebo brhlík lesní zase vyvádějí mláďata v dutinách po strakapoudovi velkém. Opuštěná hnízda šplhavců obsazují i někteří savci, například veverka obecná, nebo různí plchové či lesní netopýři,“ objasňuje ornitolog.
ČESKÝ PAPOUŠEK Žluně zelené se někdy přezdívá jediný český papoušek. Pestrobarevné krasavce
z teplých krajů připomíná olivově zeleným hřbetem a červenou hlavičkou a týlem. Hnízda si vyklovává
v nahnilých a suchých kmenech stromů a neopouští je ani v zimě. Tráví v nich mrazivé noci.
SILNĚ OHROŽENÝ Krutihlav obecný z české krajiny pozvolna mizí. Jeho stavy se snižují od 60. let
20. století. V 80. letech u nás hnízdilo 2 500 až 5 000 párů. Po roce 2000 se jejich počet snížil na pouhých 2 000 až 4 000 párů.
S NÁMI POD JEDNOU STŘECHOU
Ptáci se však kvůli ubývání vhodných lesních porostů stěhují stále blíže k lidem a svými zobáky narušují fasády zateplených domů, v nichž si budují hnízda. „Poškozování lidských obydlí šplhavci je velký problém. Mezi nejčastější likvidátory fasád patří strakapoud velký a žluna zelená,“ komentuje to Veselý a dodává, že datlovití nejsou jedinými narušiteli zateplení. Mezi nezvané obyvatele domů patří i kavka obecná, špaček obecný či vrabec domácí. „Ničení fasády jde částečně předejít volbou vhodné technologie zateplení. Jestliže se dům nachází poblíž lesa nebo parku, raději sáhněte po pevnější a hustší síťovině na pokrytí polystyrenu, vytěsněte veškeré spáry mezi omítkou a polystyrenem pomocí lepidla a omezte skuliny
v napojování na sebe navazujících desek polystyrenu,“ radí Veselý.
ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝ Spatřit ve volné přírodě datlíka tříprstého se vám jen tak nepodaří. Podle odhadů
u nás hnízdí pouhých 300 až 500 párů. Zatímco samice je černobílá, samec má na temeni hlavy žlutou tečku.
Samice datlíka tříprstého snáší tři až pět vajec. Kriticky ohrožený šplhavec tvoří monogamní páry. Na vejcích sedí oba rodiče.
CO FUNGUJE
Jinou možností, jak strakapoudům zabránit v dlabání fasády, je zavěšení CD nebo staniolu, který se leskne a pohybuje ve větru. „Já dávám přednost pověšení atrapy či siluety dravce nebo vrány.
Musí se ale hýbat, případně je třeba ji přemisťovat tak, aby si na ni pták nezvykl. Mechanické i chemické odpuzovače působí pouze dočasně. Ty mechanické strakapoud po čase ignoruje a chemické vyprchají.
V posledních letech se na trhu objevil odpuzovací přípravek nazvaný Antistrakapoud. Působí na bázi pachového odpuzovače. Nemám s ním žádné zkušenosti, ale reakce spotřebitelů jsou spíše kladné.
Z dlouhodobého hlediska je asi nejlepší stěnu pokrýt popínavými rostlinami,“ dodává Veselý.
KDO NEMÁ NA RŮŽÍCH USTLÁNO
Některé u nás žijící druhy šplhavců patří mezi silně ohrožené, například datlík tříprstý. Neustále se snižují také počty krutihlava obecného. K silně ohroženým se řadí i strakapoudi bělohřbetí a jižní.
HUBÍ ŠKŮDCE Datel černý se živí hlavně brouky, kteří žijí pod kůrou stromů, tedy lýkožrouty, kousavci, tesaříky a dřevokaznými druhy mravenců. Vzácněji požírá i housenky motýlů a měkkýše. K získávání kořisti z těžko dostupných míst si pomáhá ostrým zobákem a také dlouhým lepkavým jazykem.
MÍSTO ČINU Přítomnost strakapouda a jiných datlovitých poznáte i podle vyklovaných šišek. Ptáci z nich vyzobávají chutná semínka.
Ptačí doktoři léčí, sami ale potřebují naši pomoc
Zoolog JAROSLAV VESELÝ je ornitologem v Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky.
Kolik druhů datlovitých u nás žije?
V Česku můžeme potkat až deset druhů šplhavců, kteří u nás i hnízdí. Všichni, s výjimkou krutihlava obecného, patří mezi stálé, popřípadě potulné ptáky.
Jak je můžeme chránit? Chránit je potřeba především hnízdní stanoviště, kde ptáci vyvádějí mláďata. Tím mám na mysli ochranu doupných stromů, ve kterých šplhavci obvykle hnízdí. U nás
v Českém krasu se tomu věnujeme už delší dobu. Území, kde se nacházejí hnízdiště, máme zmapovaná a většinu doupných stromů
i označených. Zpravidla se jedná o duby nebo buky, ve kterých jsou hnízdní dutiny datla černého.
Na většině těchto stromů je ve výšce očí modře zbarvená tečka.
Lze datlovité chránit i umisťováním ptačích budek na vhodné stromy?
V posledních letech se často vyvěšují hnízdní budky pro krutihlava obecného, který je ochotně přijímá. V okolí Českého krasu jsme jich rozmístili asi šedesát.
