Krásný rok
  • Cestování
    • Pavouček Vincek
  • Jídlo
  • Vyrábíme
  • Zvířátka
  • Tradice
  • Bydlení
  • Putování s králíčkem
  • Vouchery
  • Předplatné
5. 4. 2020 od Šárka Drbohlavová

Je jaro, jde se bílit!

Je jaro, jde se bílit!
5. 4. 2020 od Šárka Drbohlavová

Před svátky se na venkově pravidelně bílily domy hašeným vápnem zvenku i zevnitř. Domovy byly po zimě zase zářivě bílé, čisté i zdravé.

Bílá barva vápenné omítky je typická pro nejstarší obytná stavení u nás. Vždyť vápno se pro stavební účely v českých zemích pálilo už od 9. století. Představovalo totiž významný konzervační prostředek a také chránilo dřevo před dřevokaznými škůdci a houbami. I proto se vápnem často natíraly i roubené stavby – například na Českomoravské vrchovině je to dokonce jeden z charakteristických rysů lidové architektury. Někteří historici se navíc domnívají, že vápenný nátěr celého stavení mohl pomoci vytvořit dojem, že roubená chalupa je vlastně zděná – to se zřejmě dělo v době, kdy díky opakovanému (a stále porušovanému) nařízení o zákazu dřevěných staveb probíhaly po českých zemích přísné kontroly. První ohňový patent vydala Marie Terezie v roce 1751, v roce 1787 vydal Josef II. nový řád k hašení ohně, který zakazoval stavět celodřevěné domy a stavba musela být až po střechu z kamene nebo vepřovic a v roce 1816 už se ze dřeva nesměly stavět ani hospodářská stavení a ploty.

Jak se vápno získávalo

Základní surovina, vápenec, se dobývala v lomech, odkud se převážela k peci vápenici, kde se teprve rozbíjela na menší kusy. Vápno se ve vápenkách pálilo jedenkrát týdně a nešlo ho skladovat, protože bylo silně hydroskopické. Kvalitní vápno se poznalo podle toho, že bylo bílé a křehké, nekvalitní zase tvrdé a zažloutlé. Na vozech muselo být důkladně přikryté, nejčastěji zbytky starých oděvů. Za deště se přes ně natahovala plachta. Vápeníci měli v regionech své prodejní trasy, objížděli i pravidelné trhy a cestou přijímali velké objednávky na příští týden. V Národopisné encyklopedii se dozvíte, že zásluhou vápeníku se ještě ve 20. století udržely zájezdní hospody. Svůj příjezd do vesnice ohlašovali hlučným vyvoláváním, z čehož prý vzniklo úsloví „řve jako vápeník“.

VÁPENEC - Kus kamene z lomu.
VÁPENNÝ NÁTĚR - Nanáší se v několika vrstvách a umí dělat kocoury.

proč se bílilo každý rok

Vápenný nátěr nebyl příliš pevný a na venkovní omítce ani odolný vůči počasí, takže rychle opršel a na jaře jej bylo potřeba obnovit. Tak byli majitelé domu přirozeně vedeni k čistotě a hygieně – každoročně čistě vybílený dům totiž neohrožovaly plísně a pavouci, těm se na povrchu natřeném silnou zásaditou žíravinou vůbec nelíbilo. Stejně připravené a čisté byly každoročně i chlévy a sklepy očekávající nové zásoby úrody.

Kdy se hodí

V moderních interiérech si nemusíte dělat zbytečné starosti a malujte současnými kvalitními barvami. Pokud ale uvažujete o vylepšení povrchu tradičně omítaných vápnem, určitě to zkuste, rozdíl poznáte jak na pohled, tak podle typické vůně! Pokud nemá vaše rodina vlastní jámu na hašené vápno a v ní zásoby, musíte si je koupit – prodává se jako sypký vápenný hydrát. Na rozdíl od vápna dobře přijímá barevné pigmenty, které nesmyje déšť tak snadno jako při smíchání s klasickým vápnem. Před bílením zdi dobře navlhčete a nanášejte ho postupně, vždy po zaschnutí předchozí vrstvy, aspoň v dalších dvou třech vrstvách. S malířským válečkem tady nic nepořídíte, pro práci potřebujete malířskou štětku (udělejte si k tomu i malířskou čepici ideálně z novinového papíru, protože vám nejspíš bude vápno cákat na hlavu). Dobře přikryjte i veškerý nábytek, který nechcete stěhovat – vápenné cákance by udělaly na jeho povrchu trvalé škody! Možná vás bude zajímat, že zatímco na hladkou omítku se vápno nanášelo štětkou, na hrubou se stříkalo koštětem namočeným ve vápenném mléce. Kdybyste bílili fasádu za krásného slunného dne a zeď předem nesmočili, vápno se do podkladu vůbec nezapojí – jen uschne a v podobě prášku postupně opadá.

KOŠŤATA - K bílení hrubých omítek se používalo koště namočené do vápenného mléka.
ROUBENKA - Vápnem omítnuté dřevo mělo působit, jako by stavba byla zděná.
Předchozí článekVelikonoční perníčkyDalší článek Jak se plete pomlázka

Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Poslední příspěvky

Sváteční recepty30. 12. 2020
VÁNOČNÍ DEKORACE24. 12. 2020
Balení vánočních dárků19. 12. 2020

Stránky

  • Bydlení
  • Cestování
  • Děti
  • Jídlo
  • Pavouček Vincek
    • Soutěže a výherci
  • Putování s králíčkem
  • Tradice
  • Vyrábíme
  • Zahrada
  • Zdraví
  • Zvířátka

Štítky

bezlepkové dekor diy koupelna kraj Vysočina kuchyň obývák pití Putování s králíčkem příroda raw silvestr tradice vegan vánoce čerti

Více informací

O nás 

Náš tým 

Kontakt

 

Další časopisy

Nové proměny bydlení

Krásný domov

Kniha

Houby na talíři

Stránky

  • Bydlení
  • Cestování
  • Děti
  • Jídlo
  • Pavouček Vincek
    • Soutěže a výherci
  • Putování s králíčkem
  • Tradice
  • Vyrábíme
  • Zahrada
  • Zdraví
  • Zvířátka

Poslední příspěvky

Sváteční recepty30. 12. 2020
VÁNOČNÍ DEKORACE24. 12. 2020
Balení vánočních dárků19. 12. 2020
Putování s králíčkem16. 12. 2020
Vegan, bezlepkové & raw cukroví16. 12. 2020

Aktuální číslo

© 2019 Deco Media s.r.o.

Krásný rok

Krásný rok je časopis, který slouží jako praktický průvodce životem nejen na venkově. Je upřímný, vtipný, osobní a opravdový. Užívá si společenský život na vesnicích i návrat k tradicím, obdivuje užitečná řemesla. Přináší inspirace pro bydlení i zahradu, objevuje zapomenuté dětské hry a připomíná to nejlepší z tradiční domácí kuchyně. A ze všeho nejraději představuje zvířátka s úsměvem!

 

O nás
Náš tým

Deco Media

Lopatecká 1071/4
Praha 4
147 00
+420 778 496 900
info@deco-media.cz

Předplatné

  • Vouchery
  • Předplatné