Navštívili jsme kraj proslulý honosnými statky. Některé zůstávají zdevastované časem, jiné jejich majitelé zrekonstruovali do původní krásy. V Maršově nad Metují to zvládli ukázkově manželé Pavel a Olga Hanišovi.
ZDOBNÝ ŠTÍT Statek vypadá zvenku jako kdysi. Štít je kopií toho původního, typického pro Broumovsko. Nově se dělal celý krov a střecha. V podkroví dřív bývala dvě patra na seno a slámu. Křížek nechal postavit první majitel na počest své zesnulé manželky a Hanišovi jej zrekonstruovali.
VCHOD ZE DVORA Po vyčištění portálu dveří nad původním hlavním vchodem se objevil letopočet.
FH znamená Františka Hubková, jejíž rodina statek postavila v roce 1878 a potomci jej vlastnili až do roku 1976.
Každý v sobě nese z dětství vzpomínky, které už ze srdce nevymaže. Pavel Haniš je má spojené se statkem, kam jezdil s rodiči za rodinou tatínkova bratra. V překrásné venkovské krajině nedaleko Adršpašsko-teplických skal zažil jako kluk z města plno dobrodružství. Uplynuly desítky let…
„Nejprve strýc, který mě tolik ovlivnil, a poté i můj skvělý bratranec Michal, oba odešli z tohoto světa. Zůstala dobrá teta a statek, který je nad síly jedné ženské. Po boku s mou milovanou ženou Olinkou jsme stáli před otázkou, co bude s domem dál,“ vzpomíná. „Už dříve jsme koupili polovinu domu od sestřenice
a teď i tu druhou od tety. Tak se naskytla příležitost statek obnovit a dát mu nový směr. S pocitem, že tak můžu Mirkovi symbolicky vrátit to, co mi do života dal: tvořivost, pracovitost, cílevědomost.“
CITLIVÁ REKONSTRUKCE
Tetě manželé postavili malou chaloupku hned naproti na místě zřícené stodoly a časem se rozhodli udělat ze statku penzion. „Obdivovali jsme, jak kvalitně se stavělo na konci 19. století, a tak jsme ve stavení viděli jedinečnou možnost opravit je tak, aby fungovalo dalších 150 let,“ popisuje počáteční úvahy Pavel.
„Celý koncept jsme řešili s kamarádkou projektantkou Jiřinou Pustějovskou, která od nás dostala jednoduché zadání. Přáli jsme si, aby se tady lidi cítili dobře, chtěli se sem vracet, aby tu nebyly rušivé prvky, prostě aby zůstal statek oázou klidu, a to se povedlo. Na hlavní architektku poté navázal náš syn, také architekt, který navrhl zahradu, všechna její posezení a saunu.“ Rekonstruovalo se z gruntu. Pavel studoval knihy i se radil s památkáři, aby se vše podobalo originálu. Krov byl napadený dřevokaznými škůdci, a tak ve finále zbyly ze statku jen obvodové i vnitřní stěny v přízemí. Držely je klenby, které bylo třeba opravit a zajistit. „Řešili jsme spoustu detailů, zvlášť na začátku bylo tolik komplikací – vlhkost, statika… až se nám často už ani nechtělo pokračovat, ale vždycky jsme se vzpamatovali,“ popisuje Pavel. Dispozice přízemí zůstala původní, v novém podkroví vznikla dvě patra pokojů s pochozími výškami, dřív se tam vyšší postavy brnkaly hlavou o trámy. A protože Pavlova firma staví sruby a roubenky, celé podkroví jako zkušení tesaři sami postavili.
CHODBA Místnosti s klenbami dominuje sloup z pískovce, který nechal Pavel očistit stejně jako zárubně. Letitá singrovka a židle jsou dědictví po jeho tetě Anežce, která tu sice nebydlela, ale zůstaly po ní dobové věci. Pohovka winchesterovka je detail, který vás upozorní, že se tu snoubí historie s modernou.
Lustr a stolek jsou novodobé.
Velkorysou chodbu najdete v každém velkém broumovském statku. Zřejmě byla věcí prestiže, protože jinou funkci neměla.
SVĚTNICE Podlaha je z nových smrkových prken na pero drážku (největší běžné šířky 28 cm), připevněných do tzv. dřevěných polštářů (na trámky). Očistit původní trámový strop od červeného nátěru byla dřina. Záclonky šila místní kamarádka Jana Lazarová.
VENKOVNÍ POSEZENÍ Jedno ze sedmi míst v zahradě, kde vás nikdo neruší.
KOUPELNA Na statku je pět typů koupelen. Ve všech vymezuje sprchový kout jen pevná skleněná stěna, koupelny tak výborně vypadají, jsou vzdušné a dobře se udržují.
LOŽNICE Toto je dvoulůžkový pokoj, útulný jako celé podkroví s koberci.
OBJEVY A PŘÍBĚHY
Nesmírně náročné bylo odvlhčení. „Pro odvětrání se pokládaly jako základ pod podlahu tzv. iglú tvarovky. Jsou duté, takže podlahy stojí na vzduchu, který koluje pod vámi. Vstup a vývod vzduchu vedený trubkami jsou pod okny na fasádě, další trubky probíhají kolem komína, což funguje nejlépe, protože tu vzniká komínový efekt. Síla gravitace působí i na vlhkost ve stěnách, která padá k zemi, takže se kompletně vysouší celé přízemí. Tenhle geniální princip vymysleli už Římané, funguje fantasticky, i když instalovat ho je pracné,“ vysvětluje Pavel. Jako milovníci přírodních materiálů ponechali všude na statku pískovec
z místního lomu v Božanově. Uvnitř je z něj nejnápadnější sloup v chodbě a dveřní zárubně, které nechal Pavel ještě opískovat. Kámen se metr po metru čistí tryskáním jemným pískem, je to zdlouhavé, ale efekt prý stojí za to. Z božanovského pískovce doplnili i všechny původní dlažby. Pavel nechtěl žulu, i když je nenasákavá, protože tu nikdy nebyla. Venku nový pískovec za pár let sice trošku zešedl, tahle patina se mu ale líbí, protože to vypadá, jako by tu byl odjakživa.
Náhoda tomu chtěla, aby měla svůj příběh i keramika na podlaze v chodbě. „Dlažba, co tu byla dřív, se vyráběla už před 150 lety, od přelomu 19. a 20. století až do 30. let,“ vypráví majitel. „V Maršově jsme se seznámili s Milanem Matysem, který, představte si, tuhle dlažbu léta vyráběl.
Byli jsme si sympatičtí, a tak jsem od něj starou technologii odkoupil, oprášili jsme ji, posunuli dál a jsme jediní v Evropě, kdo dlažbu ještě takto vyrábí. Dlaždice nejedou v takzvané průběžné peci, ale vkládají se do speciální pece ručně. Někde to v ní pálí víc, někde míň, ve finále má dlažba barevné odchylky, a když ji při pokládce rozházíte, vypadá to, že se po ní chodilo sto let, ale je v perfektním stavu,“ popisuje. Komfortní pocit tepla dopřává v přízemí podlahové vytápění, jen ve světnici tvoří izolaci prkna. Krásnou historku má i trámový strop. „Architektka nám říkala, že světnice by si ho zasloužila. Nadchnul jsem se pro to, a když jsme ze starého stropu shazovali bílý heraklit, najednou jsme zajásali – vždyť on tady je!
A nádherný, někde jsou vidět dírky od červotoče,“ připomíná obrovskou radost Pavel. Obdivujeme kachlová kamna, která navrhovala architektka s kamnářem, a dozvídáme se, že Pavlova firma vyrábí i kachle. „Kamna postavil Marek Štádlík, v jedné troubě můžete péct husu, v druhé buchtu,“ libuje si Pavel. „Lahvově zelená je pro mě nejtypičtější barva a líbila se nám i ve spojení s nábytkem, evokuje v nás klid.“ Kamna stojí na místě dřívější pece ve tvaru kvádru, do níž se přikládalo z kuchyně. Pavel si pamatuje, jak
v ní strejda Mirek pekl chleba.
SAUNA Protože je naprosto moderní, uvědomíte si, jak se tu staré a nové k sobě hodí. Je až pro čtyři osoby a hosté si v ní dopřávají soukromí.
POHLED ZE DVORA Střešní krytina Capacco imituje břidlici. Je z 85 % z recyklovaného plastu, vyrobená
z použitých kabelů. Pod okny jsou vidět průduchy pro odvětrání podlahy.
Z CHODBY U schodiště z přízemí do podkroví bylo hluché místo. Olgu napadlo udělat tu knihovnu
a ležení.
V interiéru převládá smrk a v menší míře dub, vše masivní dřevo.
Ze všeho tu dýchá zručnost a fortelnost.
DALŠÍ KOUPELNA Veškerý nábytek na míru vyráběl z masivního dřeva, mořeného do různých odstínů, Martin Berka z Harrachova. Barevnost koupelen vybírali kromě manželů i syn a dcera. Občas na statku přespí, i když mají nedaleko srub.
STUDIO Manželskou postel doplňují postele š. 135 cm pod šikminami. Řešení navrhovala opět hlavní architektka.
VSTUP OD CESTY Pohled z místa pro třináct aut. Plot tu původně nebyl, dnes ale plaňky vymezují okrasnou zahradu. Typické broumovské statky bývaly barevné, Hanišovi však mají rádi spíš tlumené barvy, které byly na fasádě zřejmě i původně.
POHODA Posezení v zahradě u občerstvení je balzám na nervy.
SVÍTIDLA Architektka navrhla typy svítidel, které by se do statku hodily, a Hanišovi je vybrali v různých obchodech.
MIRKŮV ODKAZ
Ještě před otevřením penzionu v roce 2020 čekalo manžele další překvapení. Pavel vypráví: „Strejda maloval obrazy, ale až nedávno se nám teta svěřila, že jich má plnou skříň. Z té skříně vypadly úžasné věci a my jsme tetu poprosili, jestli bychom si mohli udělat kopie a vystavit je v penzionu. Celé podkroví je tak dnes vyzdobené strýcovými obrazy. Jsem za to moc rád a on je v nebi za to určitě šťastný.“
Více info na: dvurhanis.cz, dobrekachle.cz, historicka-dlazba.cz
