Bažanty často vnímáme jako chudé příbuzné pávů, kteří svou záplavu duhových per dávají pyšně na odiv před návštěvníky parků. Přitom jsou ale také krásní a navíc je můžete pozorovat i ve volné přírodě.
PŮVODNÍM DOMOVEM BAŽANTA OBECNÉHO JE CENTRÁLNÍ ASIE.
DO STŘEDNÍ EVROPY SE DOSTAL ZHRUBA V 11. STOLETÍ Z JIHU, KDE ZDOMÁCNĚL PATRNĚ UŽ
V 5. STOLETÍ.
VÍTANÝ ÚLOVEK
Postupnému rozšíření bažanta v Evropě i u nás předcházela jeho obliba u lovců, kteří na něm kromě chutného masa oceňovali i barevné peří.
Z jeho původní domoviny lidé bažanta dovezli nejdříve do Evropy a později také do Austrálie a Ameriky.
Kromě lovu jej chovali i jako okrasného ptáka. Bažant obecný, kterého známe z našich lesů a polí, má totiž celou řadu nádherně zbarvených příbuzných, kteří ho svou krásou zastiňují. Například bažanta královského, pro něhož je typické sytě žluté zbarvení na hrudi, na koncích křídel a ocasu. Krk a přední část křídel má pak tento opeřenec bílé s černým lemováním kolem očí. Ještě krásnější je bažant zlatý s jasně zlatou hlavou a zátylkem. Zlaté peří má i na zádech a navazující ocasní části. Na krku zlatá barva přechází do modrých pruhů. Trup má naopak kontrastně rudý.
Bažanti jsou pohlavně dimorfní, což laicky znamená, že samec vypadá jinak než samice. Krásné zbarvení se týká jen bažantích kohoutů, zatímco slepice mají peří nevýrazně hnědé. Nenápadné zbarvení jim usnadňuje výchovu mláďat, o které pečují téměř výhradně samy. Vejce snášejí na přelomu dubna až května do hnízd, která zakládají na zemi v houštinách a terénních prohlubních. Malá kuřata jsou po vylíhnutí samostatná, živí se převážně hmyzem, a přestože jim vyhovuje život v ústraní, občas je můžete spatřit, jak snaživě cupitají za matkou. Kromě přirozených nepřátel je ohrožuje i déšť a studené počasí. Podchlazení v souvislosti s vlhkem pro ně bývá smrtelné. „Pokud slepice přijde o snůšku, může zahnízdit znovu. Bažanti si partnerky namlouvají tokáním na stanovištích, která za tímto účelem navštěvují opakovaně. Spouštěčem toku je intenzita slunečního svitu. Teplé sluneční paprsky dávají ptákům přes zrakový nerv signál k produkci potřebných hormonů a bažantům zčervenají poušky na hlavě, krouží kolem samic a vydávají kokrhavý zvuk, takzvané kodrcání, provázený občasným hlasitým třepotáním křídly,“ popisuje zásnubní tanečky bažantů myslivec Petr Šeplavý.
MŮŽE MÍT AŽ DESET PARTNEREK Bažanti patří k polygamním druhům. Jeden kohout
se zpravidla dvoří více samicím.
BAŽANT KRÁLOVSKÝ Tohoto nádherného ptáka v naší krajině uvidíte spíše jen výjimečně.
BAREVNÁ CHLOUBA Samce od samice rozeznáte na první pohled. Kohouti mají peří pestře zbarvené, zatímco slepice jsou popelavě hnědé.
BAŽANTI STÁLE ČASTĚJI ŽIJÍ V BLÍZKOSTI LIDSKÝCH OBYDLÍ, KDE MAJÍ DOSTATEK POTRAVY A NEMUSÍ SE TOLIK OBÁVAT PREDÁTORŮ.
KOHOUT MŮŽE MÍT I DESÍTKY POTOMKŮ
Kohouti se zpravidla dvoří více samicím a ony si z natřásajících se krasavců vybírají toho nejvhodnějšího nápadníka. Úspěšný samec zplodí za jednu sezonu s různými slepicemi až několik desítek potomků. Velké množství mláďat alespoň částečně vyrovnává úbytek těchto krásných ptáků v naší krajině. Za ten nemůže ani tak podzimní lov jako měnící se životní podmínky. „Mimo uznané bažantnice se v honitbách loví pouze bažantí kohouti vždy v souladu s plánem lovu, který zajišťuje, aby nedošlo ke snižování populace. Bažanty hubí především změny v zemědělském hospodaření, například chemizace chránící plodiny před škůdci, dále nárůst dopravy a také zvyšující se aktivity lidí v přírodě. Tyto vlivy společně s predátory jsou hlavním nepřítelem bažantů i koroptví. Což se bohužel daří zvrátit jen částečně a velice pomalu,“ uzavírá Petr Šeplavý.
Bažanti – přirození ochránci polí
PETR ŠEPLAVÝ, myslivec, lektor a zkušební komisař při výuce myslivců. Je autorem několika publikací o historii, tradicích a umění myslivosti.
Jaké mají nepřátele?
Bažanti jsou ohrožení mnoha zvířaty. Asi každý ví, že k nim patří liška, jezevec, tchoř, kuna, lasice
a opeření dravci včetně sov. Ale k velkým nepřátelům bažanta patří také ježci, havrani, vrány, straky a poslední dobou i vlk, rys, psík mývalovitý, norek, případně divoká kočka. Škodí jim také volně pobíhající kočky a psi.
Jak bažanti prospívají krajině, ve které žijí?
Bažanti i koroptve v původním zemědělství plnili funkci biologické ochrany před hmyzími škůdci plodin. Jsou také citlivým bio indikátorem stavu přírody. Proto si važte toho, když za humny slyšíte čiřikat koroptvičky nebo kodrcat bažanta. Je dobře, že někde se stavy jejich populace zvyšují.
