Přestože do jižních Čech každoročně míří davy turistů, najdete tady i místa, kde kromě zdejších obyvatel skoro nikoho nepotkáte, přitom ale stojí za vidění.
OKOUZLENÍ PŘEPYCHEM
Selské baroko neodmyslitelně patří k folkloru jihočeských vesnic. Usedlost čp. 28 (na úvodní fotografii) leží ve vesničce Komárov. Je dílem zedníka a lidového umělce Martina Patáka, jednoho z hlavních autorů tohoto osobitého architektonického stylu. Lidové baroko vzniklo, když místní sedláci v 19. století zbohatli na těžbě rašeliny a přestaly jim stačit jejich dosavadní, mnohdy ještě dřevěné domy. Stavěli si pak velkolepé usedlosti se zdobnými štíty hýřícími barvami.
PERLA SELSKÉHO BAROKA Mažice (horní fotografie) jsou jednou z obcí, pro které je selské baroko typické. Na návsi, jejímž přirozeným centrem je oválný rybník, stojí hned několik honosných statků s bohatě zdobenými štíty.
KAPLIČKOVÝ HŘBITOV V Albrechticích nad Vltavou najdete unikát, jaký nemají nikde jinde v Čechách, a patrně ani ve střední Evropě. Kapličky jsou hřbitovními pomníčky s veršovanými epitafy. Některé z nich pamatují už dvě stě let.
K místům, která byste rozhodně minout neměli, patří vesnice v okolí Soběslavských a Zbudovských blat, pro které je charakteristické selské baroko. Unikátní a naprosto specifický stavební styl vychází ze svébytné kombinace klasicismu a barokní zdobnosti. Zahrnuje v sobě ale například i prvky slohu románského a další vlivy. Jeho podobu utvářeli místní zedničtí mistři, kteří si své umění předávali z otce na syna. První selské usedlosti lidového baroka vznikaly na počátku 19. století, což souviselo s rozvojem těžby rašeliny a bohatnutím obyvatel blízkých vesnic. Nádherné statky najdete třeba v obcích Holašovice (památka UNESCO), Malé Chrášťany, Mazelov a Plástovice v blízkosti Českých Budějovic. Na Táborsku pak napříkad v Mažicích nebo Komárově. Přímo Mažicemi vede naučná stezka. Začíná na malebné obecní návsi a vede až k zámku v nedalekém Zálší. Kromě památek lidového baroka se na ní seznámíte také s historií těžby rašeliny na okolních blatech. Jen pár kilometrů od Mažic se nachází Záluží, místní část obce Vlastiboř. Kromě velkolepých selských statků a romanticky působícího rybníka stojí na návsi také historická vesnická kovárna. Místní starousedlík Václav Vaněk v ní provozuje soukromé muzeum loutek, a budete-li chtít, ukáže vám nejen původní kovárnu, ale i dochovanou černou kuchyni, kde se v minulosti vařilo. „Poslední kovář měl čtyři dcery a všichni bydleli v jedné místnosti. Vzadu za černou kuchyní jsou dveře do komory, kde si ukládali cennosti. Za stavením pak byly ještě chlévy. Ty jsme si předělali na obytné místnosti,“ vysvětluje současný obyvatel kovárny Václav Vaněk. „Loutky sbírám už 50 let. Některé z nich mají dneska přes sto let. Vztah k loutkám máme v rodině. Táta byl loutkař. Pracoval s Jiřím Trnkou. Vytvořil i několik loutek pro večerníček Broučci. Támhle ty tři. To jsou originály,“ dodává s úsměvem.
CHÝNOVSKÁ CHALOUPKA Vilu s ateliérem si sochař v rodném Chýnově navrhl sám už v šestadvaceti letech.
NETOPÝŘÍ HOTEL Chýnovská jeskyně je oblíbeným zimovištěm netopýrů.
FRANTIŠEK BÍLEK Sochař byl významným představitelem secese.
SOCHAŘSKÁ DÍLA FRANTIŠKA BÍLKA PŘEDBĚHLA SVOU DOBU A UMĚLCI NA JEHO PŘÍSTUP DODNES NAVAZUJÍ.
ZAPOMENUTÝ GÉNIUS
Okolí Chýnova na Táborsku lidé navštěvují především kvůli krasovým jeskyním, které jsou společně s přírodní rezervací Pacova hora významnou mineralogickou lokalitou, ale opomenout byste neměli ani samotný Chýnov. Kromě barokního zámku stojí v Chýnově i rodný dům významného českého secesního sochaře Františka Bílka. Sochař si navíc v odlehlé části pozemku svých rodičů postavil prostornou vilu
s ateliérem, kde tvořil svá mimořádná díla ovlivněná náboženskou mystikou. Dům stojí pár desítek metrů od hlavní cesty. Neminete ho díky nevšední fasádě z režných cihel a výrazné dřevěné střeše s věžičkou. Vnější stěny domu jsou zdobené duchovními reliéfy.
Uvnitř vily je přístupná stálá expozice věnovaná umělcově dílu.
V podhůří Píseckých hor leží malá obec Albrechtice nad Vltavou. Pokud do vsi zavítáte, zamiřte na kouzelný hřbitov s malovanými kapličkami. Najdete ho u kostela sv. Petra a Pavla z 12. století. Uvnitř chrámu stojí za vidění bohatá malířská výzdoba. Obzvláště ceněné jsou románské fresky posledního soudu a motiv „pekla a ráje“ na triumfálním oblouku. Nejvýznamnějšími změnami prošel kostel i okolní hřbitov
v 19. století za faráře Víta Cízy. Nápad obestavět hřbitov malovanými kapličkami byl jeho, a veršované náhrobní nápisy dokonce sám složil.
Další opomíjenou památkou jižních Čech jsou Kestřany. Vesnice leží asi osm kilometrů od Písku a je zajímavá tím, že zde na malém prostoru stojí hned tři historické tvrze. Nejzachovalejší z nich je dolní tvrz. Rozlohou i původním významem je menší než horní tvrz z druhé poloviny 13. století. Oproti ní je také mladší. Na konci 14. století si ji postavili synové Mikuláše z Kestřan, jemuž patřila horní tvrz. V jejich blízkosti během třicetileté války vznikl ještě barokní zámek. Tvrze pak hradní páni využívali už jen jako hospodářské budovy. „Horní tvrz postupně renovujeme a současně v jejím areálu provádíme návštěvníky. Pořádáme tu také kulturní a jiné akce přibližující lidem život na středověkém hradě,“ říká průvodkyně Karla Kašparová.
Jestliže budete mít cestu do Strakonic, zastavte se v blízkém Hoslovickém mlýně. Jde o výjimečně dochovaný vodní mlýn, unikátní v celoevropském měřítku. Většina funkčního vybavení je z 19. století. Kromě obytné části a mlýnice jsou v areálu také chlévy, kolna a stodola. Ty vám o tvrdém životě ve mlýně prozradí víc než četba propagačních letáků.
PIVOVAR Do dnešní podoby přestavěli Kestřany Švamberkové. Z dolní tvrze (foto nahoře) udělali pivovar.
VE MLÝNĚ Hoslovický mlýn si zahrál ve třech pohádkách: Kouzla králů, Vodník a Karolínka, Tři bratři.
JINÉ MUZEUM Loutkař Václav Vaněk pečuje o bývalou kovárnu, vyrábí v ní loutky, provozuje tu malé muzeum a možná vám nabídne i něco na zub.
MAPA VÝLETU
MAŽICKÁ NAUČNÁ STEZKA Naučná stezka je dlouhá přibližně 4,5 km, vede nenáročným terénem
a seznámí vás s vesnickým životem na blatech v minulosti a dnes. Dozvíte se řadu zajímavostí o blatské architektuře, tradičním blatském kroji nebo těžbě rašeliny. Nezapomeňte s sebou vzít své děti. Stezkou vás provede strašidýlko Voheklička, které pro ně má několik úkolů.
Po stopách F. Bílka vás povede Chýnovská naučná stezka
✷DÉLKA
Stezka vede z centra Chýnova údolím Chýnovského potoka k národní přírodní památce Chýnovská jeskyně a k přírodní rezervaci Pacova hora. Seznámíte se na ní s historií Chýnova, významným rodákem Františkem Bílkem a dalšími přírodními a historickými zajímavostmi. Trasa je dlouhá 4,5 kilometru.
✷ POČET ZASTÁVEK
Na deseti informačních panelech zjistíte, jaké stopy v rodné vsi po sobě zanechal známý sochař.
Čím je krajina jeho dětství a mládí pozoruhodná z geologického hlediska i jaké zde rostou rostliny a žijí živočichové.
✷ CO UVIDÍTE
Železniční viadukt z druhé poloviny 19. století. Má devět římských oblouků na osmi štíhlých pilířích. V nejvyšším bodě je vysoký 27 metrů. Rodný dům a ateliér Františka Bílka. Uvnitř ateliéru si prohlédnete některé z jeho soch. Několik jeho děl můžete obdivovat i na chýnovském hřbitově, kde je sochař pohřben. Stezka vede i kolem Chýnovské jeskyně, která je oblíbeným zimovištěm mnoha netopýrů, a Pacovy hory. Chýnovská jeskyně se stala první zpřístupněnou jeskyní v Čechách. Objevená byla v roce 1863 a první návštěvníci se do ní podívali už o pět let později