Jeho úkolem je přizpůsobovat se tělu v různých klimatických podmínkách a udržovat ho v co největší pohodě. Díky funkčnímu prádlu nehrozí propocení, chlad a všeobecná tělesná nepohoda.
Technický vývoj vstupuje do všech odvětví lidské činnosti, a tak se samozřejmě nevyhnul ani oblečení pro volnočasové aktivity, kdy potřebujeme, aby nám bylo teplo, ale zároveň abychom se zbytečně nepotili, a když už, tak aby nás pot nechladil a co nejrychleji se odpařil nebo byl odveden z textilu pryč. Toto vše plní funkční prádlo neboli termoprádlo. Kdysi ho používali zejména profesionální sportovci, ale tím, jak jeho výroba zlevňovala, postupně zlidovělo a našlo cestu i mezi běžné turisty a rekreační sportovce, ať už jedou na lyže, nebo kolečkové brusle.
Jak to funguje
Principem, na kterém je založeno kouzlo funkčního prádla, je využití takzvaného knotového efektu. To znamená, že vlákno, ze kterého je oděv vyroben, vůbec nebo jen minimálně nasákne vlhkost a po speciálně upraveném povrchu a za využití různých tvarů vlákna odvádí vlhkost od pokožky pryč. V praxi to funguje tak, že čím je tělesná aktivita vyšší, tím rychlejší je odvod vlhkosti.Tím se dosahuje většího tepelného komfortu a zabraňuje prochlazení. Některé materiály jsou natolik chytré, že umí v létě pokožku chladit. Při speciální úpravě a umělém zvetšení povrchu vlákna se dosáhne efektu rychlejšího pocitu ochlazování, což je velmi dobře použitelné právě v letních měsících nebo při sportování ve vnitřním prostředí, posilovnách a halách. Rozdílně zase fungují vlněné materiály, které naopak využívají velké nasákavosti vlněného vlákna a odvodu vlhkosti už ve formě par. Funkční prádlo muže být první, druhou, třetí vrstvou takzvaného systému oblékání ve vrstvách. Nebo současně všemi vrstvami, což dnes díky přístupnosti funkčního prádla bývá využíváno nejčastěji. Různé typy funkčního materiálu se také používají na různé části oblečení, dle jeho určení. Na tělovou vrstvu je použit jiný funkční materiál než na svrchní vrstvu, která má být zároveň i třeba větruodolná.
Materiály
Funkční prádlo se vyrábí ze syntetických nebo přírodních vláken. Buď stačí pouze jeden druh vlákna, to vetšinou v odlehčeném prádle pro letní aktivity, nebo se využívá kombinace různých vláken, nejčastěji u oděvů určených do náročnějších podmínek a nepříznivého počasí. Z umělých vláken je nejpoužívanější polypropylen, který má zkratku PP nebo POP, a polyester označovaný jako PES. Bývají v různých tvarech a provedeních a označované různými obchodními názvy. Nelze jednoznačně říci, který z nich je lepší a který horší.
Záleží na zpracování, provedení, střihu prádla a samozřejmě na subjektivním pocitu každého z nás. Jelikož polypropylen ani polyester nejsou zrovna pružné materiály, přidávají se k nim pro zajištění elasticity další příměsi, třeba vlákna lycry, která dodávají funkčním textiliím potřebnou pružnost. K přírodním vláknům radíme zejména vlnu, ale dokonce také bavlnu, která bývá součástí více vláknového funkčního prádla. Legendární ovcí vlna má ze všech materiálů používaných pro výrobu funkčního prádla nejdelší historii. Jak uvádějí zastánci vlněného prádla, je to stoprocentní přírodní produkt otestovaný generacemi po staletí a díky moderním výrobním metodám se jeho kvalita stále zlepšuje. Na čas sice uvolnil místo syntetickým materiálům, ale dnes už je jasné, že si své příznivce znovu nachází a stává se pro ně srdeční záležitostí.