Oblast na jihovýchod od Jindřichova Hradce si kvůli drsnějšímu podnebí s nižšími teplotami vysloužila označení Česká Kanada. Místy zvlněná krajina rybníků, luk, osamělých skalisek i romantických městeček má něco z jihočeské malebnosti, ale zachovává si stále i kus imunity vůči masovému turismu.
RONDEL Hudební pavilon je jednou z nejúžasnějších staveb renesance u nás a silným magnetem hradu
a zámku v Jindřichově Hradci. Ten se zrodil v 10. století nad soutokem Nežárky a Hamerského potoka
a nabízí tři prohlídkové okruhy a výhledy z 32 m vysoké Černé věže, někdejší hladomorny. Dodnes se tu prý občas se svým proroctvím zjevuje bílá paní s rouškou kolem hlavy.
Ať už se do oblasti Jindřichohradecka dopravíte jakkoliv, je prozíravé mít i kolo, neboť přírodní park Česká Kanada zahrnuje rozlehlé území 283 km2 a přímo na něj navazují další přírodní parky Homolka-Vojířov (na západě) a Javořická vrchovina (na severovýchodě). Při výšlapech pěšky či na kole si zdejší, místy dost členitou a zvlněnou krajinu, vychutnáte nejlépe; užijete si nejen hluboké lesy, které tvoří zhruba 60 % rozlohy přírodního parku, dále tzv. mokřadní louky, jejichž zeleň mimořádné sytosti je rozbita rostlinstvem kompletního barevného spektra, ale taky výlet parním vláčkem po některé z úzkokolejek. Sveze vás totiž
i s kolem. Bezvýhradně přitakávám básníku Janu Skácelovi, když napsal, že až jednou bude muset umřít, pojede si pro smrt lokálkou, co jezdí z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Od roku 1897 patří neodmyslitelně k barvitosti Jindřichohradecka dvě lokálky, které se během letní sezony dýchavičně sunou po kolejích s rozchodem 760 mm – ve směru do Nové Bystřice (33 km) a do Obrataně (46 km) se pouze tady můžete projet na dvou posledních tratích úzkorozchodné železnice u nás.
LANDŠTEJN Zřícenina hradu ze 13. století a jedné z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě stojí 650 metrů nad mořem. Z hranolové věže je výhled na oblast České Kanady, ale i na 140 km vzdálené Alpy. U parkoviště pod hradem začíná i několik turisticky značených tras.
KDYSI JIHOČESKÝ PUPEK, TEĎ PUPÍČEK
Jindřichův Hradec byl v pobělohorské době druhým největším městem v Čechách, neboť těžil z výhodné polohy na obchodní cestě z Prahy do Vídně, ze které se právě tady oddělovala větev směřující do Znojma. Jenže v pozdějších dobách, kdy zdejší panství ovládali Černínové, město drsně poznamenala série požárů
– ten v roce 1773 trval osm dní, přičemž poškodil většinu zámeckých budov a zničil i značnou část města, požár v roce 1801 strávil 318 domů, tři kostely a zahubil 30 lidí. Město postupně ztrácelo na významu, ale
i díky tomu má dnes příjemně maloformátový rozměr a poklidnou provinční atmosféru. Ostatně taky proto
v této oblasti hledaly klid či inspiraci k dílu velké osobnosti s citlivou duší, z nichž teď jmenujme aspoň hudebního skladatele Viktora Kalabise a jeho paní, světoznámou cembalistku Zuzanu Růžičkovou. Mohli žít
v různých končinách světa, který s hudbou i sjezdili, nicméně na letní byt se vydávali celá desetiletí právě do Jindřichova Hradce. Město jim i za to vzdává hold, a tak když půjdete do Muzea Jindřichohradecka, které sídlí v renesanční budově jezuitského semináře, asi vám neuniknou pamětní desky věnované výjimečnému múzickému páru. Mimochodem, zmiňuji-li jedno z nejstarších regionálních muzeí u nás, je to kvůli jeho expozicím. V nejednom ohledu jsou pozoruhodné natolik, že stojí za návštěvu, i když vás k ní nepobídne dejme tomu počasí, které je v České Kanadě přece jen vrtkavější. V muzeu uvidíte např. Krýzovy jesličky, největší lidový mechanický betlém na světě, který je zapsán v Guinnessově knize rekordů. Punčochářský mistr Tomáš Krýza jej vytvářel přes půl století, dopřál mu 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje.
SLAVONICE Renesanční měšťanské domy zdobené psaníčkovými sgrafity i jinými prvky vás okouzlí a budete mezi nimi chtít zůstat.
ĎÁBLOVA PRDEL Až bizarní výjev v lesích kolem rybníka Zvůle je patrně nejvěhlasnější skalní útvar přírodního parku Česká Kanada.
BÁSNÍKA A DRAMATIKA FRIEDRICHA SCHILLERA OHROMIL HRAD LANDŠTEJN TAK, ŽE DO OKOLNÍCH LESŮ UMÍSTIL DĚJ SVÝCH LOUPEŽNÍKŮ.
JIŘÍ NETÍK
Sochař, restaurátor a jeden z nejuznávanějších soudobých řezbářů má ve Slavonicích na Horním náměstí ateliér. Když máte štěstí, tvůrce vás jím provede osobně.
V budově bývalého zámeckého pivovaru objevíte moderní expozici tradičního řemesla spojeného se zdejším krajem – tkaní gobelínů. Podstatná část je zde věnovaná osobnosti tohoto řemesla, Marii Hoppe Teinitzerové, kterou znáte i z naší Galerie hrdosti. Na nároží proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru města vám do oka padne pruh z dlažebních kostek. Vyznačuje místo, kterým prochází 15. poledník východní délky, ač podle družicových dat je to v místě ještě o kousek dál.
ČESKÝ RUDOLEC Určitě znáte „Malou Hlubokou“. Zámeček v novogotickém stylu téměř spadl, ale postupně získává původní krásu. Minout nesmíte ani pivovar Grasel, který chystá pivní speciály a další překvapení pro hosty.
I KDYŽ DAČICKÝ CUKROVAR ZANIKL, RADŮV VYNÁLEZ TU STÁLE PŘIPOMÍNÁ DO ŽULY VYTESANÁ KOSTKA CUKRU.
BLUDIŠTĚ
Pobaví vás v kukuřici ve vesničce Roseč u Jindřichova Hradce.
JAKUB KRYŠTOF RAD
Stojí za zrodem kostky cukru, která vznikla v cukrovaru v Dačicích v roce 1841.
KLÁŠTER Vesnička na cestě z Nové Bystřice do Slavonic dostala jméno podle kláštera paulánů, který zde kdysi stál díky léčivým vodním pramenům. Dnes je tady na břehu Klášterního rybníka monumentální kostel Nejsvětější Trojice.
JE LIBO SLAVONICKÉ NEBE, ČI PODZEMÍ?
Při toulkách Českou Kanadou si vyhraďte čas na zastávky v místech, která si nelze nezamilovat už na první pohled. Městečko Slavonice objevilo divadlo Sklep už v roce 1988. My jsme z něj byli poprvé u vytržení
v polovině 90. let a láska trvá dosud, takže se už těšíme, s čím se tu potkáme letos. Trvalé hodnoty zde ale přetrvaly staletí. Pokud jste tu nebyli a dříme ve vás duše přelétavce, rozhlédněte se po čarokrásném náměstí z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie. Pokud vaše duše souzní spíš s krtkem, vydejte se za letního žáru zchladit do podzemí, kde se pod historickým jádrem města táhne systém středověkých odvodňovacích štol a kanálů. Designový hotýlek Besídka, na jehož jedné z okenních říms v noci svítí anděl strážný, má pro letošní léto dokonce ještě tu a tam volnou kapacitu. V mezičase se nejspíš zaplní, ale co víc si po divotvorném roce přát, než posedět v zahrádce jeho stylové restaurace, nasávat kouzlo Horního náměstí a anděla strážného mít přitom nad sebou.
ÚZKOKOLEJKA
Parní vláčky neodmyslitelně dotvářejí jedinečný kolorit České Kanady. Od roku 1897 dodnes slouží svému účelu, tedy osobní a nákladní přepravě. Mezi nejpůvabnější místa na tratích patří např. lesní zastávka Kaproun. V nádražních objektech se naskýtá také možnost ubytování.
STEZKY A GIGAOLTÁŘ
Raně barokní poutní kostel Nejsvětější Trojice byl v letech 1501–07 zbudován v obci Klášter díky paulánským mnichům. Později takřka lehl popelem, ale mezi lety 1668–82 došlo k obnově. Uvidíte v něm jeden z největších dřevěných oltářů v Evropě. Přes Klášter vedou dvě naučné stezky – Stezka 20. století a Stezka vyznání. Z Nové Bystřice se můžete do Kláštera vydat mimo jiné i po Graselově stezce (délka 8,5 km). Stezky nesoucí jméno legendárního loupežníka Johanna Georga Grasela, který coby „grázl“ bral chudým i bohatým a žije v písních
a legendách dodnes, zahrnují síť pěších tras na pomezí Čech, Moravy a Rakouska v celkové délce přes 180 km. Více najdete na grasel.eu.
CYKLOTRASA 20 KM Vede z Nové Bystřice na Klášter, kde je možnost koupání v rybníku Osika, známého čistou vodou i písčitou pláží. K Landštejnu cesta pokračuje převážně lesem a dámy na ní nadchne záplava borůvčí, zatímco pány mnoho bunkrů z let mezi válkami. Od hradu pokračujte krásnými lesy až do Kaprounu, kde je u zastávky úzkokolejky památník Járy Cimrmana. Vláčkem se vrátíte do Nové Bystřice, anebo přejedete do J. Hradce.
Mnohotvárná, ale vždy okouzlující Česká Kanada… jak ji neznáte
KOUPÁNÍ K oblíbeným rybníkům zde patří Komorník, Ratmírovský, Pěněnský a Zvůle. Vajgar, v němž se odráží jindřichohradecký zámek a jehož voda nešťastně poznamenala zdraví Bedřicha Smetany, se ke koupání nedoporučuje. Hned u něj na břehu je ale aquapark s atrakcemi i louka ke slunění.
GALERIE ŠPEJCHAR Nachází se v Dolním Skrýchově a od r. 2014 je tady stálá výstava obrazů Josefa Andrleho a kamenných plastik Mileny Andrle. Je tu i sbírka současného moderního umění a najdete tady taky restauraci. Čínská a indická kuchyně mistra Andrleho chutnala excelentně, po letech tu ale bude vařit někdo jiný.
AMERIKY Ve stylové budově někdejší textilky v Nové Bystřici funguje největší muzeum amerických předválečných automobilů u nás.
U JAKUBA Tak se jmenuje rozhledna na Havlově hoře (680m) nedaleko Valtínova. Vyhlídková věž tvaru tužky je členěna na 10 úrovní o výšce 3,3m.
VĚČNÁ EMA Ve Stráži nad Nežárkou je hrad a zámek, který roky obývala Ema Destinnová. Seznámíte se tu i s tajným východem z její ložnice.
KERAMIKA V dílně zvané Oáza Maříž si každý může namalovat dekor svého keramického výrobku.