Folklorní masopust ve Strání
Historie masopustu sahá hluboko do dávnověku. Zabijačka a následná hostina měly lidem zajistit dostatek energie na přežití chladného období a půstu, ale s masopustním veselím se pojila i řada tajemných rituálů.
FAŠANK NA SLOVÁCKU
Masopustní obchůzkou žije celá vesnice. Straňané jsou na svůj tanec Pod šable nesmírně hrdí. Považují jej za osobité kulturní dědictví po předcích a není jim lhostejné, jak a kým je předváděn.
,,POD ŠABLE, POD ŠABLE, AJ POD OBUŠKY, MY VŠECKO BEREME, AJ PLANÉ HRUŠKY…“
Ústřední nápěv písně zpívané ve vsi při masopustní obchůzce žertovně připomíná, že fašančári neradi odcházejí ze stavení s prázdnou.
STUHY MALOVANÉ
Barevné stuhy jsou ozdobou úpravy hlavy, která vychází z někdejšího pentlení svatebních družiček.
MAGICKÝ RITUÁL Během tance se meče různě kříží přes sebe.
ŠAVLE FAŠANČÁRŮ V minulosti fašančári nosili ocelové šavle. Ty dnešní jsou dřevěné a opatřené kroužky, aby při tancování hezky řinčely do rytmu.
Lidový tanec Pod šable se ve Strání během masopustu neboli fašanku tancuje od nepaměti. V úterý před Popeleční středou chodí skupinka pěti mladíků nazývaných fašančári v čele s gazdou po vesnici, navštěvují jednotlivá stavení, zpívají, tancují a koledují. „Jaký byl původní smysl tance, se dnes už nedá zjistit. Je možné, že pochází z doby před příchodem křesťanství. Hlavními atributy jsou tu meč a magický kruh. Meč jako zbraň sloužil s největší pravděpodobností na ochranu před zlými silami, které zahánělo už samotné třeskání mečů o sebe. Význam má i to, že tanečníci tančí v kruhu,“ říká Pavel Popelka, zakladatel festivalu Fašank, etnograf a autor několika knih o jihomoravském folkloru.
STRAŇANSKÉ PROCESÍ Gazdové s úlovky napíchanými na rožni. Kromě slivovice přijdou vhod i kusy uzeného a masité klobásky. Vždyť před večerní tancovačkou je třeba se trochu posilnit.
JE MASOPUST ODKAZEM STAROVĚKÝCH BAKCHANÁLIÍ?
Masopust se slaví tři dny, zakončuje období následující po svátku Tří králů a souvisí s oslavami příchodu jara. Jde o přípravu na Velikonoce, jejichž součástí je čtyřicetidenní půst. Ten začíná Popeleční středou
a trvá až do velikonoční neděle. Masopustní veselí zahajuje už Tučný čtvrtek, kdy se dělaly zabijačky,
a pokračuje nedělním, pondělním a úterním hodováním. Bohaté hostiny měly lidi připravit na několikatýdenní odříkání masa. Svátek je známý nejen ve slovanských zemích – obdobný zvyk spojený
s hodokvasy praktikovali už staří Římané. Ti s příchodem jara uctívali Bakchuse (Dionýsa), boha úrody, plodnosti, vína a nespoutaného veselí. Podobný význam měl v náboženských představách našich slovanských předků i masopust. Nepřímo na to poukazují i texty písní, které každoročně zpívají při tanci fašančári. Třeba tenhle: „Ej, fašanky, fašanky, ej, veliká noc bude, ej, kdo nemá kožúška, ej, temu zima bude. Ej, bežela ovečka, ej, hore do kopečka, ej, a beránek za ňu, ej, vyskočil si na ňu. Ej, gajdošku
s gajdama, ej, obuj sa, poď s nama, ej, na druhú dědinu, ej, namlúvat děvčinu.“
GALÁNKY VE SVÁTEČNÍM Pestrobarevné kroje jsou sice krásné, ale při postávání venku v nich v únoru bývá zima, proto se hodí teplé vlněné šátky.
SPOLEČNÁ VEČEŘE Z VÝSLUŽKY
Mnohé z nich mají laškovný až košilatý charakter. Pokud fašančári nestihnou obejít všechny domy ve Strání, snaží se navštívit aspoň ty, kde žijí svobodná děvčata. V každém stavení dostanou za předvedení tance pohoštění a výslužku. „Gazda si ji vždy přivazuje na píku zvanou rožně, kterou nosí s sebou. Často jde o lahve s domácí slivovicí či o něco na zub,“ objasňuje Pavel Popelka. Dříve prý se fašančárom dávala slanina, obilí, peníze, vejce a kořalka. „Slanina a vejce se částečně použily na přípravu společné večeře, zbytek naturálií se prodal. Penězi se odměnil gajdoš a ostatní muzikanti a zbývající se propily,“ dodává Popelka. Fašančári tančící Pod šable se organizují neformálně a většinou až na poslední chvíli. Tanec totiž vedle členů místního národopisného souboru Javořina znají i skupiny mládeže a dospělých, kteří nikdy
v souboru nebyli.
POCHOVÁVÁNÍ BASY Konec masopustní veselice nastává úderem půlnoci. Na rozdíl od jiných obcí ve Strání masky přes den nechodí, jen pochovávají basu. Muzika a tanec jsou podle tradice od této chvíle zapovězeny až do Velikonoc. Přísný půst se směl porušit jen v neděli.
TANEC NADCHL I LEOŠE JANÁČKA
Originální tanec v minulosti zaujal i národopisce. Jeho popis se nám dochoval v pamětech místního učitele, sběratele moravského folkloru Aloise Doufalíka. Nadšenec zaznamenal až 350 lidových písní. Při své práci často spolupracoval i s filologem Františkem Bartošem a hudebním skladatelem Leošem Janáčkem. Ten dokonce v prosinci roku 1899 zprostředkoval vystoupení straňanských fašančárů v Brně. O pár let později, v srpnu roku 1906, přijel Janáček do Strání s výborem pro lidovou píseň na Moravě a ve Slezsku, jehož byl předsedou. Od té doby začínají straňanští fašančári vystupovat se svým tancem i při nejrůznějších slavnostních příležitostech. „Obec Strání navíc od roku 1987 pořádá festival masopustních tradic Fašank. Kromě domácích fašančárů se do naší vesnice sjíždějí folklorní soubory z celých Čech a Moravy i ze zahraničí. Kromě ukázky masopustních tradic si návštěvníci mohou prohlédnout třeba i tradiční výrobu skla v místních sklárnách, jarmark, košt slivovice nebo videofilmy s folklorní tematikou,“ uzavírá zakladatel festivalu Pavel Popelka, který se obchůzek osobně účastní v roli gajdoše a dudáka.
POD ŠABLE
Jako první se o tanci zmiňuje na přelomu 19. a 20. století straňanský učitel, sběratel lidové slovesnosti a písní Alois Doufalík společně s folkloristou Františkem Bartošem. V roce 1894 Straňané vystoupili se svým tancem na národopisné výstavce v Uherském Brodě.
VÝSLUŽKA
Lahve slivovice darované koledníkům si gazdové věší na rožně, s nimiž během fašanku
obcházejí stavení. Dříve, co se nevypilo do úterní půlnoci,
se mohlo koštovat zase až po skončení půstu.
SOCHA GAZDY
Fašančár se fotí s dřevěnou sochou 4 v lidovém kroji.
LÁSKA KVETE V KAŽDÉM VĚKU
Polibek často poví více než tisíc slov.
V posledních letechchodí ve Strání koledovat i malé děti.
FAŠANK
Během festivalu Fašank se ve Strání představují folklorní soubory z celých Čech i Moravy. V každém regionu se masopust slaví trochu jinak, domácí pálenka ale chutná všem.
VŠEDNÍ DOBROTY
Pro účinkující je připraveno občerstvení. Chleba se škvarkovou pomazánkou přijde v chladném počasí vhod.
PITÍ A MUZIKA
Tanečníci s muzikanty při obchůzce Strání nevynechají žádnou hospodu. V kapele bývá
kromě basy, houslisty či trumpetisty často také
dudák dující na dudy.
FOTO MARTIN ŠTECHER
Více zjistíte na webových stránkách: strani.cz/fasank/