Bořit se v závějích sněhu, když vítr štípe do tváří, máte prokřehlé prsty a sníh za krkem, to je obrázek zimy, který nás velké moc neláká. Děti cítí naopak příležitost k novým hrám.
POHÁDKA Proč se dívat na dobrodružné a pohádkové příběhy jen na obrazovce? Co je zažít na vlastní kůži? Někdy nám stačí málo. Hromada sněhu, svíčka ve sklenici, noc – a společné zážitky jsou tu hned.
Se všemi vůněmi, mrazem a opravdovostí.
V noci v iglů ožívají úplně jiné zvuky, světla, příběhy… Rodí se nové hry
plné fantazie.
SVĚTLO Pro rozsvícení iglú přibalte ven baterku nebo ještě lépe svíčky. Plamínek dává nejistotu
i silnější zážitek.
ZABYDLENÍ Děti milují zabydlovat bunkry celoročně, vždycky se jim hodí kartony, karimatka nebo polštáře a koberečky, které mohou na sníh. A samozřejmě nesmíme zapomenout na svačinu.
My dospělí vidíme hraní se sněhem jako stavění sněhuláka, koulovačku nebo budování iglú. Děti prožívají své hry často jinak. Ponoří se do nekonečné fantazie. Propadnou se do jiných světů. Najednou jsouz nich Eskymáci, lední medvědi nebo polárníci. Hra jim dává skafandr, a tak ve sněhových hrách vydrží mnohem déle než my. Nechme se zlákat a zažijme venku ve hře jinou realitu.
U nás to začalo stavbou iglú. Nejprve vznikla velká hromada sněhu, do které jsme pomalu vyhlodávali vchod a malou komůrku. Pokud máte pevný sníh, můžete se pustit do stavby iglú i z vyřezávaných sněhových cihel. Rozhodně se hodí zapojit lopatu, celou bandu dětí a trpělivost k tomu. Po zabydlení iglú naše tlupa vyrazila do širšího okolí. Záhy děti zjistily, že jim chybí jezírko, a tak si ho rychle vyrobily, včetně ryb. A hned si začaly hrát na rybolov. Po upečení ryb se zkušení lovci proměnili v tlupu tuleňů, kteří trénovali klouzání z moře a do moře. K tomu jim stačila malá závěj z odházeného sněhu. Znovu a znovu lezly děti nahoru a sjížděly a padaly dolů. Zase mě fascinovalo, kolik úsilí a energie do hry dávají a jak dlouho jim to vydrží. Bylo by skvělé, kdybychom my dospělí uměli pracovat s takovým nadšením
a zapálením.
RYBOLOV Dětem ke hře stačí málo – sníh, klacky, provázky, případně papírové rybky, ale i ty si klidně umí jen představit.
POLÁRNÍCI Při hře na polární výpravu děti prohledaly půdu i všechny šatní skříně a vybavily se jako původní objevitelé. Vlněnými šálami, svetry, kožešinami, co nejvíc se chtěly podobat objevitelům na fotkách a obrázcích z knížky, kterou jsme před spaním četli.
Ať děti oblékneme jakkoliv, vracejí se obalené sněhem, unavené a spokojené.
Během poslední cesty k chalupě se vžily do role málem ztracených polárníků, kteří po kolenou
a vysílení hledají cestu domů. Ve finále našly teplo u krbu i svačinu. Výprava se zdařila, všichni přežili, jen bylo málo ramínek na sušení oblečení nad kamny. A hned další den děti vyrazily do závějí znovu a dál. Tentokrát neměly chuť stavět, ale objevovat, co všechno se v zasněženém lese skrývá i jak posunout o kousek své limity. Každý si našel vlastní výzvu. Sněhové peřiny byly neodolatelné žíněnky. Zápal ve hře zase v dětech posílil jejich zdatnost a schopnost překonat samy sebe. Zimní les je prostě dokonalé hřiště, které posouvá psychickou i fyzickou odolnost. Zimní hraní nabízí nejen adrenalin, ale i klid. Pro každého přesně to, co potřebuje a hledá. Teď jen musíme doufat, že zima bude pěkně bílá jako loni…
ODVAHA Při hře si děti často posouvají své hranice rizika. Testují, co zvládne jejich tělo a na co si troufne hlava. Lépe se tak poznávají. Zasněžený les je pro tyto hry nádherná příležitost. Tohle skákání je bavilo celou hodinu.
ZMRAZKY Příroda nabízí i tajemství. Tady děti objevily stromy s ohromnými drápy.
POTOK Nikdo přesně neví, kde pod sněhem končí břeh a začíná proud. A přesně o to jde. Láká nejistota a riziko. Tak hurá do testování.
ZKLIDNĚNÍ Po řádění se často dostaví potřeba zpomalit. Les má pro děti
i báječné duchny na chvilky pohody.
RODINA Nezapomínejme, že jednomu sněhulákovi může být smutno. Chce to postavit jich víc.
Hrajte si venku celý rok: Inspiraci najdete na ucimesevenku.cz nebo na svobodnahra.cz.
