Že jste si už dávno chtěli pořídit kotě? Připravte se na to, že kočka je individualita a nikdy se nepodřídí. I když si k vám vytvoří pouto, bude si dělat, co chce. S více koťaty poznáte, že kočky dovedou být velké kamarádky a kocouři ještě větší rivalové.
Kdo má kočku, tak už si možná její první letošní koťata užívá a zároveň se těší, že si od nich konečně odpočine. V máji se už mají pořádně k světu a jsou připravená jít od mámy o dům dál. Pokud je to pro vás moc narychlo nebo nejste zachránci zbloudilých koťat a chcete si je vybrat s rozmyslem sami, počkejte do července, kdy vyrostou květňátka. Měli byste vědět, že kotě se nevybírá jako štěně. U koček to není tak, že by se jedno plemeno hodilo k dětem a jiné
zase do bytu.
„Je to tím, že uvědomělé šlechtění kočičích plemen je krátký proces, který trvá zhruba 150 let,“ říká veterinářka Hana Žertová, která napsala o kočkách a psech řadu článků i knížek a v současnosti se zabývá hlavně poruchami jejich chování. „Do té doby vznikala plemena koček spíš spontánně v určitých lokalitách a lišila se spíš vzhledem, nikoli vlastnostmi a schopnostmi, jako je tomu u psů. V rámci jednoho plemene se tak vyskytují jedinci s velmi odlišnou povahou, proto se dá těžko říct, které plemeno je vhodné pro konkrétní účel.“
Které si vybrat?
Co se tedy při výběru kotěte doporučuje? Zvolit si několik plemen, která vás osloví vzhledem, pročíst si jejich charakteristiku, zvážit dostupnost a finanční náročnost, vybrat několik chovatelů a pak hledat konkrétní koťátko, které bude odpovídat vašim představám, a to jak vzhledem, tak povahou. A pak už vám nezbyde, než se pokusit o výchovu. „Kotě se učí velice rychle, pokud ho správně motivujeme, nejlépe nějakými obzvlášť chutnými pamlsky, a když vystihneme chvíli, kdy má samo chuť něco podnikat,“ radí veterinářka. „Co ho obvykle nejde odnaučit, to je výrazné a vášnivé lovecké chování. Takže v bytě, kde žije kočka, by neměli být ptáci, křečci, myšky a na zahradě jezírko s rybkami.“ Prostor, kde kotě žije, zbavte nejlákavějších nástrah. Vetšinou se to úplně nepodaří, protože obratný tygřík se dokáže vsoukat i do skulinky a zvládne výšky.
Zavře se do skříňky, schová se v pračce, vyleze větračkou… Kočka má prý 9 životů, a tak zvládne i krkolomné pády, ale opravdu nebezpečné mohou být třeba voňavé čisticí prostředky. Dospívá v 9 měsících, takže pokud nechcete koťata, dejte ji včas vykastrovat. U kocourů omezí kastrace výrazný pach moči a také sníží potřebu značkování teritoria. Většina kocourů chovaných v bytě se proto kastruje. „Kocourka značkování neodnaučíme, patří k jeho normálnímu teritoriálnímu chování,“ říká Hana Žertová. „Pomocí specifických feromonů obsažených v moči a na výkalech si jím vymezuje území. Chovatelé plemenných kocourů pro ně mívají zvláštní místnost nebo voliéru, protože ,rozmluvit‘ jim to obvykle nelze.“
Koťata a pes
Máte psího miláčka, ale chcete i kotě, nebo plánujete nejdřív kočku a potom psa? I pes s kočkou můžou být parťáci. „Máme-li doma staršího hodného psa, který nemá nijak silné lovecké instinkty a na kočky je zvyklý, můžeme vetšinou bez obav přinést kotě,“ radí Hana Žertová. „Ovšem nedoporučovala bych to, pokud je doma teriér, jezevčík nebo jakýkoliv pes se silným loveckým pudem. Ten představuje pro kočku a zvlášť pro malé kotě stálé ohrožení života.“ Kotě a štěně se prý vetšinou skamarádí dobře, pokud má kotě dost možností k úniku před přílišným zájmem štěněte. Dospělá kočka, která byla zvyklá na psa, se obvykle s novým psem také smíří, když ji neohrožuje. Horší to je se staršími kočkami, které se psem nežily. Ty mohou být pro štěně nebezpečné.
