Kopřivy rostou všude,hlavně tam, kde je vůbec nechceme. Boj s nimi nikdy nekončí a kopřiva je vždy o krok napřed. Je také ale všestrannou léčivou i užitečnou rostlinou, která toho nabízí opravdu hodně.
Kopřiva plná protikladů
Na jednu stranu je to houževnatý plevel, který nespálí nejen mráz, ale kolikrát ani vražedný mix chemických postřiků, na druhou stranu cenná léčivka a po staletí jistota českých kuchařek a hospodyněk, které mnohdy právě díky pokrmům z kopřiv dokázaly vystrojit hostinu i v časech nouze. A to nejen své rodině, ale i zvířatům – kopřivy byly tradičně součástí krmiva drůbeže, hlavně housat a kachňat, ale i dobytka. Z kopřiv se vyrábějí provazy, za první světové války nahradila pevná kopřivová tkanina nedostatkový len i bavlnu a šily se z ní uniformy, pevné vojenské pytle i deky. Listy i stonky kopřivy jsou pokryty drobnými špičatými chlupy (trichomy). Každý trichom obsahuje palčivý sekret – vedle histaminu a acetylcholinu se dlouho soudilo, že jeho součástí je i kyselina mravenčí, což ovšem novější výzkumy nepotvrdily. Každopádně pálí jako čert. Když o kopřivu zavadíte, konec chloupku se ulomí, sekret se uvolní a způsobí na kůži podráždění a již zmíněnou bolest. Kopřivy dorůstají impozantní výšky, v dobrých podmínkách přesáhnou i dva metry. Kopřiva je typickou rostlinou míst, která byla narušena nějakou lidskou činností a následně opuštěna. Zde se volně rozrůstá a díky svým plazivým oddenkům rychle obsazuje velké plochy. Každý zahradník ví, že useknout kopřivu nestačí, musíte ze země dostat celý její oddenek, který může měřit až několik metrů. A když ho přetrhnete a necháte
v půdě byť jen kousek, kopřiva z něj znovu vyroste. Jako druh nitrofilní, tedy dávající přednost místům s vysokým obsahem dusíku v půdě, může kopřiva posloužit také jako ekologický indikátor – kupujete-li například pozemek, na němž jsou kopřivy vyšší než váš budoucí dům, zvažte napřed investici do půdního rozboru. A pak že jsou kopřivy jen na obtíž!
Kopřiva jako bezpečný domov
Jeden z našich nejkrásnějších motýlů je na kopřivách přímo životně závislý. Je to babočka kopřivová (Papilio urticae). Samička klade vajíčka na spodní stranu listu, kde se asi po 2 týdnech vylíhnou housenky a začnou okamžitě spásat vše kolem. Na další listy se přemisťují pomocí vláken. Na kopřivách probíhá také kuklení a proměna v motýla. Housenky babočky kopřivové jsou pokryté trny a výstražným zbarvením, aby odradily případné predátory.
