Pro správný chod organismu je nutné neustálé doplňování živin pro zajištění životní energie. Již řecký lékař Hippokrates v 5. století př. n. l. ve své knize Hygiena napsal, že člověk se rodí zdráv a všechny nemoci do něj vcházejí s jídlem. Existuje známý fyziologický fakt, že žádné bakterie a viry nemohou proniknout do ideálně zdravého organismu, neboť jsou v něm rychle potlačeny.
Člověk, pokud je mladý a zdravý, má dostatek energie a ochranných látek, aby se bez zvláštní pomoci sám rychle očistil od všech odpadů a škodlivin. Pokud bychom mohli prožít celý život ve fyzické a psychické kondici, jakou máme v dospívání, žili bychom asi 800 let. Bohužel s přibývajícími lety vázne spolupráce našich žláz a orgánů, díky přejídání a špatným výběrem stravy se zhoršuje činnost zažívacího traktu a je příčinou velkého procenta nemocí.
Naše civilizace má mnoho nezdravých návyků a zlozvyků, které vedou k oslabení organismu a snížení imunity.
Přítomné toxiny v organismu spolu se špatně fungujícím imunitním systémem vedou k poškození tělesných tkání a ke vzniku chronických onemocnění.
Otrava pramenící ze špatné činnosti žaludku
a střev vede k znečištění krve. V cévách se pak ukládají odpadní látky, anorganický vápník a cholesterol z nich dělají neprůchodné trubice. V kloubech se hromadí vápenaté soli. Takto si zakládáme na různé aterosklerózy, artrózy, infarkty, mozkové příhody, dny, zbytnělé prostaty a nakonec tyhle příčiny mohou vést i ke vzniku rakoviny.
Co je tedy důležité kromě dodání správného druhu potravy pro udržení dobrého stavu organismu?
Podpořit, očišťovat a regenerovat jednotlivé orgány trávicího ústrojí. Máme velké štěstí, že máme k dispozici mnoho bylinných prostředků, které nám mohou pomoci bez vedlejších účinků.
Které důležité orgány trávicího ústrojí je třeba regenerovat a podpořit?
Především játra, která očišťují krev od všech jedovatých složek, vychytávají toxiny, přeměňují jejich chemickou strukturu tak, že se stávají rozpustné ve vodě a potom se vyměšují do střev. Žluč přenáší odpadní produkty z jater do střev, jimiž jsou vylučovány z těla.
Ke správnému chodu trávicího ústrojí je třeba zabezpečit činnost slinivky, která svými hormony pomáhá štěpit potravu. Také střeva štěpí a vstřebávají potravu a zbavují nás odpadních látek, vzniklých při trávení a metabolismu jater.
K udržení zdravého stavu organismu je též důležitý lymfatický systém, který filtruje tekutinu v tělesných tkáních a zabraňuje vniknutí toxinu do krve. Lymfa se pohybuje po celém těle. Při průchodu mízní uzlinou jsou z lymfy odfiltrovány cizí látky a toxiny. Přímo v uzlinách se tyto cizí látky, infekce a jedovaté látky střetávají s našimi imunitními mechanismy, které zabraňují těmto látkám návrat do krve.
Které bylinné prostředky můžeme využít pro regeneraci jednotlivých orgánů v těle.
Játra můžeme pročistit a zregenerovat ostropestřecem, měsíčkem, gemmoterapeutikem z jalovce, rozmarýnu a žita. Při regeneraci slinivky nám zase pomůže houbička penízovka a gemmoterapeutikum z borůvky. Správnou činnost střev můžeme také podpořit přírodní cestou a bylinkami. Bylinkou první volby v případě střevních problémů je kopretina řimbaba či penízovka. Z gemmoterapeutik blahodárně působí např. dub, len, lnice či olše. Olše posílí protizánětlivé působení a zvýší regeneraci sliznice.
Další účinnou směsí nejen proti parazitálním zátěžím je směs Helmifit, který je sestaven z česneku medvědího, pelyňku, kořene hořce žlutého a pupenů ořešáku amerického. Tinktura pomáhá pročistit střevní trakt a zbavit jej parazitů. Česnek přispívá k udržování mikrobiální rovnováhy ve střevě a také posiluje obranu proti škodlivým střevním mikroorganismům. Pelyněk podporuje normální funkci trávicího traktu, pročišťuje a detoxikuje organismus. Hořec potlačuje výskyt červů v trávicím systému a spolu s ořešákem je po staletí používán ve střevních směsích proti parazitickým červům. Pokud se dostaví akutní trávicí problémy či nadýmání zvolíme tinkturu Amarit Forte či Fitkolon, který pomáhá uklidnit žaludek a stimuluje tvorbu trávicích šťáv. Příznivě ovlivňuje rovněž peristaltiku střev a odstraňuje problémy s trávením a nadýmáním.
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)
Ostropestřec mariánský je jedno až dvouletý, statný, dekorativní bodlák. Lodyha, dole hustě, nahoře řídce listnatá, dorůstá výšky i přes 1 metr. Listy jsou střídavé, objímavé, tuhé, na žilnatině bíle mramorované, v obrysu podlouhle eliptické, peřenoklané, ostnaté. Z vejčité, ostnatě zubaté báze vyrůstá nachový květ. Plodem jsou lesklé, hnědě skvrnité nažky velikosti asi 7 x 4 mm s bílým chýrem, štětinky drsné, dole srostlé. Květe od července do září. Ostropestřec je pěstovaná léčivka, původem ze Středomoří. V teplejších oblastech zplaňuje.
Využívají se plody, někdy nesprávně označované jako semena. Těsně před zralostí se celé, chmýřité hlavice uřežou a uloží na větraných, suchých místech, kde teprve dozrávají. Teprve potom se šištice vymlátí a plody zbaví chmýru. Domácí příprava je dosti svízelná, proto byla bylina lidovými léčiteli využívaná málo. Je to škoda, neboť bylin se stejným nebo alespoň podobným účinkem není mnoho. Lidově se dosud hodně užívá i list, trhaný na jaře v květnu a červnu, mezi čtrnáctou až šestnáctou hodinou. Zřídka se užívá i kořen.
Působí ochranně na jaterní parenchym, ovlivňuje tvorbu žluči a její distribuci, proto se užívá zejména pro léčbu a doléčování chorob jater a žlučníku a tím vlastně i celé látkové výměny. Používáme jej v těch případech, kdy máme podezření, že potíže nemocného mohou být spojeny s chronickou otravou nebo když léčíme její následky. Dá se říci, že jej využíváme všude tam, kde se jedná o sníženou funkci jater. Nejlépe zabírá a působí gemmoterapeutikum z klíčků.
Měsíček lékařský (Calendula officinalis)
Měsíček lékařský patří mezi nejúspěšnější léčivé byliny.Je to letnička pěstovaná běžně v našich podmínkách. Léčivé účinky jsou nejvíce obsaženy v květu oranžové barvy, který se zpracovává různými způsoby, a to v čajové podobě, výluhu v lihu, gemmoterapeutikum, výluh v oleji a též zpracovaný do mastí.
Při vnitřním použití v podobě tinktury příznivě ovlivní činnost jater, uplatňuje se též při léčbě astmatu, bušení srdce, hojí vnitřní a vnější záněty, můžeme ji použít při zánětech střev, Crohnově chorobě, ulcerózní kolitidě, působí též antibioticky.
Gemmoterapeutikum zhotovené z pupenů květů, semen a klíčků semen má též kancerostatický efekt na gynekologické orgány a prostatu. Tyto prostředky také dodávají organismu ženské hormony.
Při vnějším použití je možné výluh z květů do masti, která pomáhá k řešení kožních problémů, pomáhá též při likvidaci pooperačních jizev.
Lihová tinktura z květů měsíčku je nenahraditelná při ozdravění rán, kdy hrozí zánět, při léčbě rakoviny, zejména prsů a dělohy – používá se jako obklady.
Také měsíček v oleji je jemným pomocníkem při různých kožních problémech – zklidňuje hemeroidy či opruzeniny u dětí.
Jalovec obecný (Juniperus communis)
Jalovec obecný je jehličnatý keř nebo bohatě větvený stromek, dorůstající výšky kolem jednoho metru. Jehlice jsou uspořádány v trojčetných přeslenech. Jde o rostlinu dvoudomou, samčí květy má žlutavé, samičí jednotlivé, zelenavé, šištice bobulovité, zrající 2 až 3 roky. Plodem jsou šišticovité bobule
o průměru kolem 5 až 7 mm, červenohnědé až fialové barvy. Jalovec má rád chudé, písčité a jalové půdy. Vytváří někdy až tajemně vyhlížející houštiny. V České republice je chráněný, na Slovensku nikoli. Hojný je zejména na Valašsku a na Moravsko – slovenském pomezí.
Plody se sbírají na podzim druhého roku. Po usušení mají pryskyřičnaté aroma a kořenitou chuť. Dřevo se sbírá na podzim a v zimě. V České republice je sběr zakázán a pro farmaceutické účely se jalovec dováží, zejména z Albánie.
Jalovčinky působí jako vysoce účinné diuretikum, ale přitom dráždí ledviny, takže byly z užívání v urologii vyřazeny. Jejich doménou se stala revmatologie, kde se uplatňují v léčbě kloubů a páteře. Umějí také zlepšit trávení, odstranit bolesti žaludku spojené s nedokonalým trávením a zlepšují hospodaření organismu se žlučí. Na játra i další vnitřní orgány zabírá nejlépe gemmoterapeutikum z pupenů jalovce. Jalovcová silice, podávána zevně vhodným způsobem například ve formě mastí nebo oleje, působí dráždivě, a to jak lokálně, tak i na reflexních ploškách příslušných orgánů. Může se jí užít jako derrivans, tedy jako dráždivého prostředku zlepšujícího místní prokrvení a urychlujícího hojivé reparační procesy.
Rozmarýna lékařská (Rosmarinus officinalis)
Rozmarýna lékařská je neopadavý polokeřík s přímým nebo vystoupavým, dřevnatějícím stonkem. Listy má přisedlé, čárkovitě, kožovité, podvinuté, na rubu běloplstnaté, vstřícné. Z úžlabí listů vyrůstají fialové dvoupyskaté květy, sestavené do chudokvětých lichopřeslenů v krátkých lichohroznech. Plodem jsou hnědavé tvrdky. Rozmarýn pochází ze Středomoří, u nás byl dříve pěstován ve vinorodých oblastech, ale protože nesnáší zimu, musí se ošetřovat ochranným obalem. Je velmi vhodný pro pěstování
v kořenáčích.
Předmětem sběru je list, sbíraný od konce května do srpna. Má kořenitý pach a hořkou, aromatickou chuť.
Gemmoterapeutikum zlepšuje prokrvení trávicího traktu, zlepšuje tvorbu trávicích fermentů i tvorbu žluči. Je proto vhodným podpůrným prostředkem dyspeptických stavů s nadýmáním, při nedostatečné tvorbě nebo transportu žluči a vůbec při špatném trávení a bolestech v trávicím ústrojí. Celkové zlepšení psychické a fyzické kondice lze přičíst tomu, že vhodně odstraňuje pocit fyzické, ale především psychogenně podmíněné únavy a vyčerpanosti. Působí též močopudně, jako mírné kardiotonikum. Zlepšuje prokrvení malé pánve, což napomáhá k otěhotnění. Při zevní aplikaci dochází k rychlému ústupu bolestivosti v revmatických kloubech. Působivá je i při neuralgiích. Výhodou rozmarýnových mastí je jejich příznivé působení na hlouběji uložené tkáně. Tuto vlastnost však do značné míry může ovlivnit masťový základ. Rozmarýnová silice je také výborným prostředkem v aromaterapii, dále se užívá formou koupelí a vonných mazání.
Žito seté (Secale cereale)
Gemmoterapeutikum z klíčků semene posiluje revitalizaci a funkci oslabených jater. Spolu s pýrem
a ostropestřecem je vhodný pro udržování zdravého stavu a funkce kůže a kloubů, podporuje strukturu
a pevnost kostí.
Penízovka sametonohá (Flammulina velutipes)
Penízovka sametonohá je malá houbička s třícentimetrovým kloboučkem, který je v mládí polokulový, později spíše plochý, žlutooranžový až medový, s pokožkou za vlhka hladkou a slizkou. Nejmladší plodničky mají pokožku hebce sametovou. Lupeny jsou asi 4 mm vysoké, přirostlé k třeni, promíšené kratšími lupínky, v mládí bílé, posléze žlutavé. Nožka neboli třeň je dlouhá do 10 cm, asi 1 cm tlustá, válcová, porostlá velmi jemnými chloupky, které vytvářejí zdání sametu.
Předmětem sběru a užívání je celá plodnice.
Léčivé využití hub je nejen u nás, ale i jinde ve světě víceméně v plenkách, což je ovšem obrovská škoda, protože houby jsou daleko více závislé na přírodních podmínkách než byliny. Bez určitých obsahových látek nevyrostou.
Nejen přímá konzumace penízovky, ale i užití jednoduchých lékových forem jako např. tinktura dokáže zlepšovat stav při mnohých nemocech, například stav diabetiků, nemocných s ischemickou chorobou srdeční, příznivě ovlivňovat chronické poruchy funkce slinivky břišní či čistit pokožku u ekzematiků.
Rozsah protinádorové léčby není ještě zdaleka prozkoumán, ale s určitostí se dá tvrdit, že podávání přípravků z penízovky snižuje nepříjemné potíže nemocných, prodlužuje remise, dosažené současnou terapií, a velice pravděpodobně dochází i k útlumu nebo alespoň ke zpomalení metastázování nádorů.
Protinádorovou aktivitu vykazují zejména vodné výluhy z plodnic, ale typická houbová chuť, která v nich zůstává, není vždy příjemná. Citlivější jedinci si proto mohou nějakým způsobem výluh ochutit. V první řadě je vhodný macerát, v druhé pak nálev. V obou případech je dávkování 4 poháry denně. Výhodné je také podávání tinktury, jelikož lihová složka je schopna zabezpečit největší množství vyluhovaných účinných látek a tinktura tak má největší účinnost. Podáváme zásadně samostatně, pouze v podobě tinktury jí můžeme použít do směsí tinktur.
Borůvka černá (Vaccinium myrtillus)
Známé borůvkové keříky, hustě větvené, dorůstají výšky až 40 cm. Jejich listy jsou střídavé, opadavé, přisedlé, blanité, vejčité, na bázi zaokrouhlené, mírně pilovité. Květy má borůvka jednotlivé, asi 4 mm velké, vyrůstající z úžlabí listů. Kvete v květnu až v červnu. Plody jsou modročerné mnohosemenné bobule, zrající v červenci až září.
Předmětem sběru je list sbíraný od června do září nebo zralý plod.
Listy obsahují glukokininy (myrtilin) a proto se nálev z nich používá při slabé cukrovce. V listech jsou obsaženy ve významném množství třísloviny, takže se hodí na přípravu čaje užívaného vnitřně při průjmových onemocněních, žaludečních obtížích, ale (na rozdíl od plodů) i při zánětech močových cest (jako mírné dezinficiens, močopudný a protizánětlivý prostředek); zevně působí zápar či spíše odvar
z borůvkového listí při kožních onemocněních, například i při lupénce. Plody obsahují třísloviny, antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamín A, resveratrol, vitamín C, vitamíny skupiny B, ovocné cukry, malé množství tuků, mikro- a makroprvky (hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek, chrom). Borůvky zlepšují noční vidění a léčí šeroslepost; zlepšují imunitu a působí preventivně a léčebně (jako doplňující prostředek) proti infekcím; prodlužují život, chrání před stařeckou demencí, pomáhají při průjmech a jiných střevních onemocněních; zvyšují množství moči, čímž napomáhají odvodňování
a léčbě některých otoků a zánětů močových cest; snižují hladinu cholesterolu a tuků v krvi, chrání tělesné buňky proti volným radikálům; prospívají regeneraci sliznic; podporují úsilí obézních o snižování tělesné hmotnost; mají i uklidňující a protistresový účinek. Borůvky včetně čaje z listí zvyšují odolnost vůči radiaci. Borůvka též napomáhá při tlumení nikotinové abstinence, tím, že podporuje tvorbu dopaminu, je velmi vhodným doplňkem při odvykacích kúrách kuřáků. Plod borůvky má unikátní obsah komplexu flavonoidů a antioxidantů, je třeba ale podotknout, že to se týká až plné zralosti plodu.
Bylo prokázáno, že plně vyzrálé bobule jsou velmi prospěšným podpůrným prostředkem při léčbě neplodnosti. Gemmoterapeutikum z maldých výhonků borůvky regeneruje zrak a slinivku.
Dub (Quercus Robur L.)
Je to známý statný strom s peřenolaločnatými listy a plody žaludy.
Odedávna byla z tohoto stromu využívána hlavně kůra, která má hlavně svíravé působení a zároveň účinky antibiotické.
Podává se hlavně v podobě odvaru při průjmech a zánětech v trávicím ústrojí i na bakteriální nákazy v oblasti močových cest a pohlavních orgánů, regeneruje sliznice. Největší účinky má hemmoterapeutikum.
Význačné a ojedinělé působení má hlavně v kombinaci s březovými jehnědami na podporu sexuální aktivity u mužů.
V případě alergických projevů může být použit jako drenážní prostředek hlavně tam, kde jde o posilu
a regeneraci sliznic (paradentóza, ekzémy, kožní problémy).
Olše lepkavá (Alnus glutinosa)
Olše lepkavá je středně velký strom s kuželovitou korunou. Olše je vlhkomilnou dřevinou a můžeme ji nalézt nejčastěji u potoků a řek.
Léčebným prostředkem je list, méně často kůra. Obojí sbíráme časně z jara, stejně jako poupata. Olše zpracovaná jako gemmoterapeutikum je výrazně působící protizánětlivý prostředek (krevní a kostní tkáně).
Olše je vhodná při průjmech a při nemocech z nachlazení jako kloktadlo. Čerstvými drcenými listy můžeme obkládat rozpraskané prsní bradavky kojících žen, případně zanícené plochy pokožky. Vhodné je použití olšové tinktury při zánětlivých stavech dásní.
Řimbaba obecná (Pyrethrum parthenium)
Řimbaba obecná je silně aromatická trvalka s přímou, větvenou a hranatou lodyhou, dorůstající výšky až jeden metr. Květe v červnu až v srpnu. Řimbaba pochází z jihovýchodní Evropy, u nás se pěstuje jako okrasná rostlina, v teplejších oblastech i zplaňuje. Přestože nejkvalitnější léčivou drogu poskytuje bylina volně rostoucí, výjimečně lze využít i pěstované variety. Do obchodu přicházejí semínka jen ojediněle pod platným botanickým názvem, častěji je možno vidět označení kopretina řimbaba.
Předmětem sběru a užití je kvetoucí nať, sbíraná podle možnosti na počátku rozkvětu.
Působí jako účinný prostředek proti horečce, rozšiřuje cévy, zmírňuje nejrůznější bolesti, stimuluje žaludeční aktivitu a působí též protirevmaticky. Řimbaba je předním bylinným léčivem s účinkem antimigrenózním a lze ji účinně využít i při menstruačních bolestech a v šestinedělí k rekonvalescenci dělohy. Z drogy lze též připravit účinné kloktadlo a mírně projímavý čaj. Jančovým objevem je její mimořádně účinné působení v homeopatické formě na střevní záněty, včetně Crohnovy nemoci. Bylina se rovněž hojně využívá k zevnímu působení. Čerstvou bylinu lze například podrtit válečkem na těsto, aby pustila šťávu, lehce osmažit na slunečnicovém oleji a horkou přikládat při kolikovitých bolestech
v břiše, ale i při silných bolestech kloubů
