V Napajedlích oslavují svátek patrona České země napínavými rytířskými kláními, rozpustilými kejklířskými hrátkami, divadelními představeními v dobových kostýmech. Do města navíc zavítá i sám kníže Václav.
O SVATÉM VÁCLAVOVI VZNIKLA ŘADA LEGEND, KTERÉ VYPRÁVĚJÍ O JEHO ŽIVOTĚ, UMUČENÍ
A POSMRTNÝCH ZÁZRACÍCH.
VÁCLAVOVI HRDINNÍ RECI Kolbiště patří rekům bránícím svou vlast a čest sličných panen. Ocelově lesklá zbroj udatných Rytířů Koruny České září ve světle hořících pochodní. Jejich koně během velkého jízdního turnaje předvádějí sílu svých ladných nohou a přítomné dámy ždímají slzy dojetí z promáčených kapesníčků.
JAK SE ŽILO VE STŘEDOVĚKU? Svatováclavské slavnosti se v Napajedlech letos konají už po dvaadvacáté. Na radničním nádvoří a Masarykově náměstí tradičně probíhá farmářský a řemeslný trh.
Své umění tu předvádějí tkalci, kováři, řezbáři, raziči mincí a další řemeslníci. Pokud vám při sledování
jejich hbitých prstů vyhládne, můžete ochutnat pokrmy místní kuchyně a žízeň uhasit burčákem či jiným chutným mokem. Děti se mohou svézt na historickém kolotoči, vyzkoušet si střelbu z kuše, psaní středověkého písma a jiné disciplíny.
Svatý Václav v přilbici a zářivě rudém rouchu s modrými rukávci stojí na vrcholu schodiště u barokního kostela sv. Bartoloměje v Napajedlích. Po jeho bocích důstojně čekají praporečníci a v závěsu postává
i jeho rytířská družina. Kníže blahosklonně kyne přihlížejícím a naslouchá uvítací řeči místních. Je čas na modlitbu. Až poté může začít zábava. Avšak ti, které nelákají pobožnosti, se mohou zaposlouchat
do tklivých i veselých tónů dobové hudby nebo si zatančit pod vzrostlými kaštany lemujícími velkolepé schodiště vedoucí k chrámu božímu. „Svatováclavské slavnosti pořádáme od roku, kdy byl den sv. Václava, 28. září, vyhlášen jako Den české státnosti a státní svátek. Letos se budou konat 24. září. Na Masarykově náměstí probíhá farmářský a řemeslný trh, na nádvoří Nového Kláštera historický program. Další doprovodný program včetně průvodu přemyslovského knížete se odehrává v ulicích,“ říká Renáta Vránová, produkční Klubu kultury Napajedla, který ve spolupráci s Divadelním souborem Zdeňka Štěpánka celou akci organizuje. Návštěvníci si také mohou užít okružní plavbu po řece Moravě nebo navštívit místní zámek, muzeum, kostel, případně radniční věž, kde na ně čekají průvodci v kostýmech.
PRŮVOD SVATÉHO VÁCLAVA Patron České země, svatý Václav, jede na koni se svou družinou. Doprovázejí ho rytíři ve zbroji, žongléři, komedianti, tanečnice i plivač ohně.
KRATOCHVÍLE NA KNÍŽECÍM DVOŘE Urozené dámy a páni si krátí čas před zahájením zábavy nevázanou konverzací. Čeká je taneční vystoupení, divadelní představení a šermířské souboje. Program připravují herci z napajedelského Divadelního souboru Zdeňka Štěpánka.
POČÁTKY ČESKÝCH DĚJIN JSOU ZAHALENY TAJEMSTVÍM. SVATÝ VÁCLAV JE LÍČEN JAKO VZDĚLANÝ, DOBROTIVÝ A UŠLECHTILÝ PANOVNÍK.
NA ŽIVOT A NA SMRT Rytíři svátek knížete Václava uctili na bojišti. Návštěvníci mohli během dne zhlédnout několik heroických klání a šermířských soubojů.
ŽIVOT SVĚTCE
Svatý Václav se narodil Vratislavovi (synovi kněžny Ludmily a knížete Bořivoje I.) a jeho ženě Drahomíře. Vychovávala ho babička Ludmila a budoucímu knížeti se díky ní dostalo na tu dobu neobvyklého vzdělání. Po smrti Václavova otce Vratislava došlo mezi jeho matkou a babičkou ke sporům o výchovu dětí. Vítězně
z nich vyšla Drahomíra. Václav se ujal vlády někdy po roce 921. Prosazoval umírněnou zahraniční politiku
a upevňoval svou moc v rámci knížectví. Opíral se přitom kromě síly svého meče také o rostoucí vliv křesťanské církve.
S jeho politikou nesouhlasil mladší bratr Boleslav I., zvaný Ukrutný. Jablkem sváru se stalo odvádění daně za mír saskému vévodovi a pozdějšímu východofranskému králi Jindřichu Ptáčníkovi. Václavovi se sice podařilo s Jindřichem navázat politické spojenectví a dostal od něj jako důkaz relikvii svatého Víta, ale Boleslav si přál úplnou nezávislost českého knížectví. Možná svou roli sehrála i výše daně, která pro Čechy představovala přílišnou zátěž. Spor vyvrcholil vraždou. Boleslav nechal svého bratra zabít ve Staré Boleslavi 28. září roku 929, případně 935.
Václavův tragický osud podnítil vznik mnoha legend, které si poměrně záhy získaly oblibu i v zahraničí, Václav se stal patronem České země.
PRŮVOD MĚSTEM
Velké úctě se svatý Václav těší i dnes. Svatováclavské slavnosti se každoročně konají v řadě českých měst. V Napajedlích je navštěvují tisíce lidí. Největší zájem vyvolává rytířský turnaj a večerní průvod knížete Václava a jeho družiny městem. Kníže jede na koni za úderů bubnů. Doprovázejí ho zbrojnoši
s pochodněmi, cudné dámy a noblesní páni kejklíři, artisti, komedianti a plivač ohně.
POSELSTVÍ Svatý Václav nabízí rámě paní starostce. Musí městu i celé zemi popřát do příštích let vše nejlepší.
VE VÍRU OHNĚ Oslavy patrona České země končí každoročně velkolepou ohňovou show.