Malí a roztomilí čmeláci jsou pro naši přírodu stejně důležití jako včely. Umějí dokonce opylovat květy, které včely obhospodařit nedokážou, a tím napomáhají k zachování biodiverzity krajiny.
V minulosti na území Čech a Moravy žilo až třicet druhů čmeláků. Některé z nich jsou v současné době považovány za vyhynulé. Dalších sedm druhů je kriticky ohrožených a dva jsou ohrožené. Za jejich pomalé vymírání může úbytek přirozeného životního prostředí, k němuž dochází v důsledku intenzivního zemědělství, mechanizace a používání pesticidů. Všichni čmeláci u nás patří mezi zvláště chráněné druhy hmyzu. Jde totiž o velmi důležité opylovače, kteří se společně s včelami podílejí na oplodňování rostlin. Stejně jako včely i čmeláky můžete chovat v úlu – čmelínu. Cesta k úspěšnému odchovu je u nich ale poněkud složitější. Čmelák je divoký živočich hnízdící volně v přírodě, a protože je chráněný, nemůžete ho zadržovat násilím. Proto není jednoduché čmelín zabydlet. V podstatě máte dvě možnosti. Buď se vám do úlu královna nastěhuje sama, nebo ji zkusíte odchytnout a úl jí nabídnout.
JEDNA Z NEJROZŠÍŘENĚJŠÍCH POPULACÍ
Čmeláka zemního poznáte díky žlutému pruhuza hlavičkou. Tělo má černé, ale na předohrudi objevíte další jasně žlutý pás. Zadeček je čistě bílý. K jeho oblíbené potravě patří ovocné stromy a jetel, rád si ale pochutná i na pylu květů lesních jahod.
POZNÁTE HO PODLE JASNĚ ŽLUTÉ
Čmelák hájový se zbarvením velmi podobá čmelákovi zemnímu, ale má výraznější sytost žlutých pruhů, také o něco kratší jazyk než většina druhů čmeláků, proto při krmení někdy nakusuje květní kalichy, aby se dostal k potravě. V takovém případě však zpravidla nedochází k opylování květu.
Čmeláčí samci bývají zbarvení mnohem výrazněji než samice a na rozdíl od samic vám od nich nehrozí žihadlo.
POTKÁTE HO UŽ BRZY Z JARA
Čmelák rolní vylétá časně zjara. Ve volné přírodě hnízdí v opuštěných norách malých hlodavců nebo i na listech či v trávě. Jedno hnízdo zpravidla čítá jen několik desítek členů.
Samičky čmeláků mají žihadlo, kterým mohou opakovaně bodnout. Před útokem většinou zaujímají varovnou pozici.
ZÍSKEJTE SI SRDCE KRÁLOVNY
Nikdy ale nesmíte chytat královnu, která má na nohou rousky s pylem. Ta už totiž své hnízdo má a bude se snažit se do něj za všech okolností vrátit. Mladou královnu hledající hnízdo poznáte podle toho, že
v odpoledních a večerních hodinách létá nízko nad zemí a prozkoumává okolí. Chvílemi může také zalézat do skulinek. Zjišťuje tak, jestli se v nich dá usadit. Čím dříve zjara s odchytem začnete, tím větší šanci máte, že u vás matka zdomácní. Poté, co ji opatrně polapíte, přesuňte ji do čmelína, kde pro ni předem nachystejte trochu cukernatého roztoku či medu, aby se jí u vás líbilo. Že si královna úl vybrala, poznáte tak, že se při odletu otočí ke čmelínu čelem a mapuje si jeho polohu. Pravděpodobně ale napoprvé neuspějete a budete muset pokus se zabydlením opakovat. Každé osídlení čmelína však zvyšuje šanci, že se v něm královna bude chtít usadit. Samotná péče o hnízdo je méně náročná než u včel. „Základem chovu je dostatečně velký čmelín, se stěnou tlustou minimálně 3 cm, který dobře těsní a je vybaven ochranou před škůdci, především ochrannou klapkou. Kvalitní čmelíny s plnou výbavou se dnes prodávají od dvou tisíc korun výše,“ říká Jakub Černý, chovatel, jenž se zabývá také prodejem příslušenství k chovu čmeláků a jejich laboratorním množením. „Jedním z čmeláků, kteří se u nás celkem běžně laboratorně množí, je čmelák zemní. Jde o původní český druh, který si můžete i koupit a založit si tak vlastní chov. Nákup hnízda z laboratoře ale vyjde zhruba na 2 500 Kč, což je celkem dost. Levnější je usazení matky
z přírody. Například čmelák rolní má sice menší hnízda, ale ta zpravidla fungují až do listopadu, zatímco hnízda čmeláků zemních končí často už v červenci,“ upozorňuje chovatel.
IDEÁLNÍ NA CHOV
Čmelák zemní patří k velmi odolným druhům. Pokud si chcete založit vlastní čmelín, je pro vás tento druh nejlepší. Snadno se množí v laboratořích, a proto si jej můžete na rozdíl od jiných čmeláků i koupit.
HNÍZDÍ ČASTO POD ZEMÍ
Čmeláka skalního poznáte podle černého tělíčka a načervenalého zadečku. Hnízda čítající až stovky jedinců si staví nejčastěji v půdě, nepohrdne ale ani vhodnou nadzemní skrýší.
POZOR NA ŠKŮDCE
Dobře stavěný úl je důležitý už na počátku chovu, kdy královna létá za potravou a zahřívá plody prvních dělnic. „V této fázi je nejvíce ztrát. Nepodceňujte konstrukci úlu, měl by být co nejmasivnější, aby odolal výkyvům teplot. Dalším úskalím jsou škůdci. U nás je rozšířený hlavně zavíječ čmeláčí, ale s oteplováním klimatu se začíná šířit také Melittobia acasta. Výše zmíněný zavíječ dokáže naklást až sto vajíček, z nichž se rodí velmi žravé housenky schopné zkonzumovat celé čmeláčí hnízdo. Motýlovi k průniku do hnízda stačí i 3 mm velká škvíra a hlavní obranou je ochranná klapka u vstupu do úlu, kterou se čmeláci naučí používat, ale motýl jí neproleze. Melittobia je zase drobná vosička, zavrtávající se do kokonů, do nichž klade vajíčka a pak se lavinovitě šíří,“ varuje Černý.
NENÁROČNÝ OBYVATEL ČMELÍNA
Čmelák luční je skromným a vděčným obyvatelem čmeláčích úlů, jeho doba hnízdění ale končí už
v červenci. Původně obýval horské a podhorské oblasti, poslední dobou jej můžete spatřit i v nižších polohách.
Čmeláci patří k největším opylovačům hmyzí říše
Proč chovat čmeláky?
Hlavním přínosem čmeláků je opylování rostlin, jsou to jedni z nejzdatnějších opylovačů v hmyzí říši. Jejich chov má ale i jiná pozitiva. Může to znít zvláštně, ale pozorování čmeláků je velmi uklidňující a mnoho lidí u něj prosedí celé hodiny. Dozvíte se spoustu věcí. Naučíte se třeba, jak správně pečovat
o zahradu, abyste opylovače více podpořili.
Jak čmeláci přispívají k ochraně biotopů?
Umějí opylovat jiné květy než včely, třeba květy
s delšími trubkami. Včely z těchto květů sbírají nektar, ale neopylí je. Rostliny pak netvoří semena
a nemnoží se. Navíc různé druhy čmeláků opylují odlišné květy, protože mají jinak dlouhý jazyk, a tím pomáhají množení mnoha různých druhů rostlin
a přispívají tak k lepší biodiverzitě.
Co vás na chovu čmeláků baví nejvíc?
Když se mi povede chov nějakého ne úplně běžného, nebo dokonce vzácného druhu a on se rozšíří do okolí. Bohužel to není snadné. Už jen najít královnu vzácného druhu je obtížné, natož s ní obsadit úl. Loni se mi takto například povedla založit dvě hnízda čmeláka lesního, který je často označován za nejkrásnějšího českého čmeláka.
